Gottwaldovy oprátky - Poslední adresa Cejl

Luděk Navara, Miroslav Kasáček

Knihu vydává nakladatelství HOST.

Příběhy popravených z období rudého teroru

V brněnské věznici na Cejlu se v době po únorovém převratu v roce 1948 popravovalo vlastně krátkou dobu — ani ne pět let. Příběhy těch, kteří tam skončili s oprátkou na krku, jsou mimořádně dramatické.

Posledním z popravených byl odvážný Leopold Doležal, který se zapojil nejdříve do protinacistického a později i do protikomunistického odboje. Kniha představuje jeho neobyčejný příběh, stejně jako příběhy devíti dalších statečných lidí, kteří zbytečně ztratili své životy. Patří mezi ně například nezlomný bojovník Petr Křivka, ale také bývalí partyzáni Jaromír Vrba a bratři Daňkové. Na zdejším vězeňském dvoře vyhasl i život významného valašského podnikatele Jana Křižana.

Na popravišti umírali ti, kteří se pokoušeli čelit totalitě, násilí, nebo „jen“ chtěli žít ve svobodném světě. Už proto bychom měli jejich příběhy znát. Kniha je tak zároveň splátkou jakéhosi dluhu vůči nim i mnoha dalším nespravedlivě odsouzeným.

 

A přece budu blízko

Luděk Navara, Miroslav Kasáček

Knihu vydává nakladatelství HOST.

Je 30. dubna 1951. Pro mladého kněze Jana Bulu si do Rokytnice na Třebíčsku přijíždí tajná policie. Čeká ho mučení, zmanipulovaný soud, poprava. Stejný osud stihne i Václava Drbolu, kněze z nedalekých Babic, kde ozbrojení muži zastřelili tři místní funkcionáře MNV. Přestože Drbola i Bula jsou v době tragédie již ve vězení, budou za útok souzeni. Stejně jako mnoho dalších lidí: odsouzených nakonec bude více než sto, z toho jedenáct dostane trest smrti.

Na útěku

Luděk Navara, Miroslav Kasáček

Knihu vydalo nakladatelství HOST.

V bečce na močůvku, tunelem, výměnou identity… Tak unikal Josef Bryks, válečný letec RAF, z německého zajetí. Zúčastnil se také legendárního Velkého útěku ze Saganu nebo pomáhal Židům při povstání ve Varšavském ghettu. Bryks se postavil nejen nacismu, ale později i komunismu. Z jáchymovského pekla už neutekl, zemřel tam v srpnu 1957. Strhující vyprávění o českém hrdinovi, jehož příběh inspiroval britské filmaře k natočení filmu Srdce v zajetí, doplnili autoři bohatým fotografickým a archivním materiálem.

Volavčí sítě

Luděk Navara, Miroslav Kasáček

Knihu vydalo nakladatelství HOST.

Černobílá fotografie lidské lebky je vystavena za výkladem v Tišnově u Brna. Lebka má v čele díru. Průstřel. Není to zrovna pěkný pohled. Píše se rok 1951. Fotografie má všem ukazovat, jak krutí jsou ti, kteří se rozhodli zapojit do protikomunistického odboje. Neváhají sáhnout po zbrani a obětovat lidský život! Jaký byl ale skutečný příběh, který skončil popravou dvou nešťastných studentů z Tišnova — Vlastimila Železného a Aloise Pokorného? A jak vlastně vypadala jejich odbojová skupina JAN a vůbec odboj v okolním kraji? Kniha autorské dvojice Luděk Navara a Miroslav Kasáček se pokouší rozplést pozadí této smutné události — ukazuje se, že s tragédií je spojena celá řada dalších příběhů i konkrétních osudů těch, kteří měli odvahu postavit se na odpor se zbraní v ruce. Autoři vycházejí z původních dobových pramenů i vzpomínek pamětníků a řada dokumentů bude zveřejněna vůbec poprvé. Stejně jako v předchozí knize Příběhy třetího odboje doplňují vyprávění celou řadou autentických fotografií a archiválií.

Příběhy třetího odboje

V současné době Česká televize vysílá nový dokumentární cyklus Po stopách třetího odboje. Dva z příběhů tohoto televizního seriálu jsou zpracovány také v knize Příběhy třetího odboje autorů Luďka Navary a Miroslava Kasáčka. Jako první odvysílaný díl Šest vysílaček je v knize uveden pod názvem Odvážlivci a příběh, který bude odvysílán jako čtvrtý v pořadí Raději umřít vestoje pod stejným názvem. V této knize je možno dozvědět se víc o těchto příbězích. Kniha vyšla v roce 2010, nyní již v druhém vydání v počtu 2000 ks.

Více informací o knize a možnost zakoupení zde.

 

Miroslav Kasáček, Luděk Navara

Nové příběhy železné oponyRepresálie, které rozpoutal komunistický režim v okolí Babic na Třebíčsku na začátku padesátých let, jsou považovány za jedny z největších od dob heydrichiády. Svým rozsahem byly opravdu mimořádné: více než sto odsouzených, z toho jedenáct k trestu smrti. Čtyři odsouzení zemřeli ve vězeních. Rodiny soukromých zemědělců byly deportovány a musely opustit své domovy, jejich statky a usedlosti byly zabaveny a rozkradeny.

Útok v budově školy v Babicích na Třebíčsku 2. července 1951, při němž byli zavražděni tři komunističtí funkcionáři, však nebyl na začátku perzekucí – zatýkání začalo mnohem dříve.

Miroslav Kasáček, Luděk Navara

Příběhy třetího odboje

O třetím odboji se sice mluví častěji než kdykoli dříve, ale přesných informací je stále málo. Zřejmě i proto je tato kniha tak překvapivá. Ukazuje nejen represi a útlak komunistického režimu, ale především odvážné pokusy postavit se mu na odpor. Čtenář s úžasem pozoruje, jak rozsáhlý tento boj proti nastupující totalitní moci ve skutečnosti byl.

Přinášíme zde tři příběhy protikomunistického odboje. První z nich popisuje osudy členů organizace Orel, kteří se brzy po komunistickém převratu dostali do spárů tajné policie v Uherském Hradišti. V tamním vězení označovaném jako peklo na zemi, kde působil například obávaný Alois Grebeníček, zažili bití i mučení elektrickým proudem. Další příběh představuje odbojovou skupinu Sodan, jejíž mladí členové organizují záškodnické akce zapalují stohy, stodoly, vyhrožují komunistickým funkcionářům. Bojují tak proti kolektivizaci vesnice, jsou však prozrazeni a zatčeni. Ve třetí části mapují autoři rozsáhlou a prakticky neznámou brněnskou odbojovou skupinu soustředěnou kolem agentů britské tajné služby. Její činnost je imponující: šest vysílaček a organizované přechody hranic. I oni jsou prozrazeni. Jeden z agentů se zachrání útěkem, další v bezvýchodné situaci zvolí sebevraždu.

Luděk Navara

Nové příběhy železné oponyVlak svobody, Stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona… Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v našem dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistických básní. Ve své době, mezi léty 1948 a 1989, ovšem odkazovaly k velmi reálné a často tragické skutečnosti. Pečlivě střežená hranice komunistického Československa se západním Německem a Rakouskem byla dějištěm tisíců dramat, kdy se Češi a Slováci, ale také východní Němci či Poláci pokoušeli opustit "tábor míru a socialismu". Podle mínění východoněmecké Stasi bylo dokonce Československo v ochraně hranic ze všech spojenců NDR dlouhodobě nejúspěšnější a dokázalo zmařit více než devadesát procent pokusů o útěk.

Luděk Navara

Nové příběhy železné oponySpisovatel a novinář Luděk Navara předkládá čtenářům v krátké době druhý soubor Příběhů železné opony, které paralelně ve stejnojmenném seriálu dokumentárních pořadů zprostředkovává veřejnosti i Česká televize. Příběhů, jejichž protagonisty jsou nejrůznější osoby – od jinak neznámých, a pro historii tedy bezejmenných mladých lidí, až po významné politiky, vojáky. Jejich osudy se kdysi protnuly na jedné životní křižovatce: při pokusu odejít přes přísně a nemilosrdně střeženou hranici někdejšího komunistického Československa do svobodného světa. Příběhy jsou to někdy kuriózní, většinou bohužel tragické. Příliš mnoho lidí takový pokus zaplatilo svobodou, zdravím a často i životem.

Luděk Navara

Nové příběhy železné oponyI tuto další Navarovu knížku je lépe číst jen jako soubor strhujících příběhů než jako svědectví o době, která nedávno minula či jaksi nezřetelně přešla do ztracena. Příběhy samy o sobě jsou úžasné a žádný autor by si je nevymyslel. To dokáže pouze nelidská situace, ve které je člověk lapen a reaguje na ni lidsky. Lidsky normálně. Je normální a lidské na nenormalitu reagovat vzpurně, nepřijmout ji. A to je prostředí a motiv všech příběhů této knížky. Příběhy lidí, kteří si to nenechali líbit.
Jaroslav Hutka

Více informací a možnost zakoupení zde.

Luděk Navara

Smrt si říká TutterNacistický vrah ve službách StB

Špičkový reportér MF DNES Luděk Navara podává ve své knize neuvěřitelný příběh Wernera Tuttera, nemilosrdného vraha, esesáka, který na konci války zaživa upálil desítky lidí ve valašské vesnici Ploština, po válce spořádaného měšťana v bavorském Kötzingu, a jak nedávno vyplynulo na povrh, komunistického špiona v jedné osobě. StB jeho minulost dobře znala; místo aby ho vydala soudu, použila ho jako špiona.

Navarova kniha má všechny znaky kvalitní literatury faktu: bohatý děj, množství pramenů, jasnou linii a překvapivé zvraty, jaké dokáže připravit jen sama skutečnost. I proto může být čtivější než kdejaký módní román.

Příběh, který nám odkrývá, je příběhem dvakrát zvrácené doby. Po fašistickém teroru následoval teror komunistický. Navzájem se nenáviděly, měly však mnoho společného.

Více informací a možnost zakoupení zde.