Nejvyšší státní zastupitelství v Brně obdrželo trestní oznámení na dosud žijící členy vedení Komunistické strany Československa Milouše Jakeše, Lubomíra Štrougala a další osoby údajně zodpovědné za zabíjení na hranicích ČSSR. „Na hranicích se prostě stříleli civilisté, kteří utíkali z vnitrozemí, což je ta hrozná tragédie. A je nejvyšší čas, abychom o tom začali otevřeně mluvit,“ vyzvala v pořadu Pro a proti Neela Winkelmannová, ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí, která trestní oznámení podala.

Pořad si můžete poslechnout zde ČRo.

„Nemůžeme si tady hrát na soud. V právním státě verdikty vynášejí nezávislé soudy. Každý ale může dát podnět, a ten by měl být prošetřen,“ uvedl poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Podle něj je nezvyklé, že se ke kauze dostáváme skoro třicet let po Listopadu 1989. „Případy by měly být prošetřovány individuálně, i s ohledem na promlčecí lhůty," míní komunista. „Bohužel tvrdá a vojenská ochrana hranic je ve světě realitou. Je také politicky problematická, může být problematická i morálně. V každém případě si myslím, že má být posuzován konkrétní příklad na základě konkrétního dokazování.“

Nařčení komunistického režimu z vraždění Dolejš odmítá. „Pokud někdo zmiňuje vraždící mašinérii, tak to můžu chápat jen jako politickou konstrukci, ale z právního hlediska problematickou. Určitě nikdo řadovému kapitánovi nebo poručíkovi na státní hranici nevelel z Ústředního výboru Komunistické strany," říká poslanec Dolejš.

Ten označil aktivitu Platformy za snahu kriminalizovat historii. „A to nepatří na půdu práva. Ze závěrů Platformy cítím, že jsou velice obecné a kritické k systému, možná i v řadě případů právem kritické, ale to přece není předmětem trestního řízení.“

Komunistický poslanec podobně jako bývalí nomenklaturní pohlaváři soudí, že bývalý režim, chtěl přinést lidem spoustu dobrého. „To, že se musel zadrátovat a nechtěl nikoho pustit ven, byl asi velký problém. Režim si to měl uvědomit a pracovat na tom, aby lidé nemuseli utíkat," domnívá se Dolejš.

Ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová považuje zabíjení lidí na hranicích za nepromlčitelný zločin proti lidskosti. „Takže je možné všechny zodpovědné osoby postavit před soud, kdykoliv,“ říká.

Obdobný podnět na trestní stíhání z roku 2008 byl v loňském roce uzavřen Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). „Stalo se tak vydáním závěru o rozsahu jedné stránky," upřesňuje Winkelmannová.

„Vraždící mašinérie je terminus technicus používaný pro nacistické koncentrační tábory. Srovnávat nacismus a komunismus klidně můžeme. Našimi materiály prokazujeme, že celý systém byl řízen z předsednictva ÚV KSČ. Ti věděli vše a rozhodovali o všem, včetně personálního obsazení brigád pohraniční stráže i předpisech. Všude jsou zmínky o zpětném informování UV KSČ," říká Winkelmannová.

Hodnocení ÚDV o zabíjení civilistů na státní hranici z let 1948 až 1989 se soustřeďuje podle Winkelmannové na několika dílčích hledisek a jako činy vycházejí jako promlčené. „Závěr se zabývá jednotlivostmi, ale ne samotnou skutkovou podstatou zabíjení lidí, a to mu trvalo osm let.“

„Jsme hrubě nespokojeni s činností ÚDV, proto jsme podali letos toto trestní oznámení, rok předtím jsme totéž udělali i v Německu a Polsku. Vzali jsme třináct občanů Polska, kteří byli zabiti elektřinou na železné oponě v 60. letech a podali jsme trestní oznámení na Lubomíra Štrougala a další zodpovědné osoby v Polsku," uvádí šéfka Platformy.

Ta připomněla, že tehdy nešlo o obranu hranic. „Vojáci základní služby si mysleli, že brání mír a komunismus proti imperialismu. Čekali, že přijedou ze Západu tanky, ale zatím je jejich velitelé nutili střílet do zad lidí, kteří prchali z vnitrozemí kolem nich na Západ.“

„Vojáci nikdy nebránili hranice proti někomu zvenku, nikdy nebyl žádný útok na československé hranice v době komunismu. Tady se prostě a jen stříleli civilisté, kteří utíkali z vnitrozemí, a to je ta hrozná tragédie. A je nejvyšší čas, abychom o tom začali otevřeně mluvit,“ vyzvala Neela Winkelmannová.

Zdroj: http://www.rozhlas.cz