Byl vězněn, zrazen, dokonce i zabit. Přesto ho nezlomili.

Kniha publicistů Luďka Navary a Miroslava Kasáčka s názvem Na útěku zachycuje příběh Josefa Brykse (1916–1957). Je to – bez ohledu na patetičnost tohoto tvrzení – příběh hrdiny.

Byl mladý a pro ostré slovo a radikální postoj nešel daleko. Tak jako mnoho československých vojáků ani Josef Bryks se nesmířil s kapitulantstvím pomnichovské republiky a po mnoha peripetiích se dostal do Anglie. Konečně mohl začít bojovat proti nacistickému Německu. Nastoupil k RAF – ale pak se to celé nějak zadrhlo.

MF Dnes

Před 25 lety si lidé u hranic s Rakouskem už mohli hodně oddechnout. Skončila nepříjemná éra přísného střežení, ostnatých drátů a permanentního špehování.

O rotě ve Slavonicích bylo za totality známo, že na ní je vyvíjený poměrně velký tlak ze strany „narušitelů“. Jeden z nich překonal úspěšně hranice do Rakouska 2. ledna 1988. Jednalo se o dvacetiletého vojáka Luboslava Šrobu, který sloužil v Jihlavě. Uprchl proto, že nesouhlasil s poměry v tehdejším socialistickém Československu.

Zdroj: MF Dnes - Vysočina, 22.12.2014

 

 

MF Dnes

Fascinující osud olomouckého pilota Josefa Brykse mapuje nová kniha Na útěku od Luďka Navary a Miroslava Kasáčka. Včera ji představili v Olomouci, kde Bryks před 70 lety prožíval poslední šťastné období svého života. Pak ho zatkli komunisté, Bryks zemřel v Jáchymově při těžbě uranu.

Příjezd anglických nevěst do Prahy měl být veselý, ale nebyl. Ačkoli se Čechoslováci tak snažili. Byl to vlak pro válečné navrátilce a ty, které spojila válka. A nebylo jich málo. Za svými manžely do Československa odešlo asi osm set britských válečných nevěst. Letců se během války ve Velké Británii oženilo asi sto padesát.

Zdroj: MF Dnes - Olomouc, 5.2.2015

 

 

MF Dnes

Přečtěte si příběh o lásce i zradě.

Zatímco "král útěků", legendární letec Josef Bryks se stal po válce obdivovaným hrdinou, jeho žena Marie byla označena za zrádkyni: na pražském gestapu potvrdila manželovu identitu, navíc čelila podezření, že udala partyzány.

Zdroj: MF Dnes - magazín Víkend, 7.3.2015

 

 

Cejl

Spisovatelé, křesťanští intelektuálové a političtí vězni museli za minulého režimu čelit podmínkám káznice na brněnské adrese Cejl 71. Mnohé z nich tam komunisté popravili. Jejich osud připomíná výstava, kterou ve středu organizátoři zahájili v brněnské Alfa pasáži.

Mezi vězněnými byl také básník Jan Zahradníček. „Celkový pohled na utrpení, k němuž v Brně docházelo, tady chyběl. Expozice je prvním krokem k pietě, kterou bychom rádi v prostorách Cejlu zřídili a připomenuli tak, co místo znamenalo,“ řekl Jan Zahradníček, syn básníka Jana Zahradníčka a člen sdružení Paměť, které výstavní připomínku připravilo.

 

Cejl

Za minulého režimu prošlo věznicí v brněnské ulici Cejl několik stovek politických vězňů. Třináct z nich komunisté popravili. Jejich osudy od středy až do pátého prosince připomíná výstava v pasáži Alfa v Jánské ulici. Organizátoři ji nazvali Tváře Cejlu.

Za spolupráci s odbojovými skupinami byl v padesátých letech zatčený i básník Bohumil Robeš. „Z Cejlu jsme putovali do lágrů po celé republice, nebo nás čekalo peklo v jáchymovských uranových dolech," podotkl Robeš.

 

Zdroj: http://brnensky.denik.cz

 

Cejl

Adresa: Cejl 71, Brno. 4. srpna 1770 padlo rozhodnutí zřídit jednu káznici pro celou Moravu a 20. července 1772 byl položen na Cejlu základní kámen budovy, která byla roku 1776 dokončena a byl v ní umístěn sirotčinec. Od roku 1784 začala stavba sloužit jako vězení. V lidové písni z doby kolem roku 1906 se zpívá: "Na Cejlu, v arestě, tam je blaze, / tam lezou blechy, vši, po podlaze, / já je chytal, jednu, dvě, tři, / házel jsem je do povětří..."

Tyto a další informace o kriminále na Cejlu a o jeho mnohdy velmi zajímavých vězních lze vyčíst z panelů výstavy Tváře Cejlu, která ve středu začala v brněnské pasáži Alfa. Připravilo ji občanské sdružení PAMĚŤ a k vidění bude do 5. prosince.

Cejl

U památníku obětem železné opony známého jako Brána ke svobodě nedaleko Mikulova se v pátek shromáždily zástupy lidí. Zúčastnily se pietního aktu věnovaného vzpomínce na Den boje za svobodu. Mezi přihlížejícími byl například předseda občanského sdružení Paměť Miroslav Kasáček, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Roman Celý nebo předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky Naděžda Kavalírová.

Památník, jež tvoří třiapadesát kovových stél tyčících se do nebe, odhalili u Mikulova na Stezce svobody přesně před rokem. „Město Mikulov je hrdé na spolupráci se sdružením Paměť a na to, že památník stojí právě u nás. Je velmi důležité nezapomínat na historii a připomínat si ji nejenom v památné dny a svátky," řekl starosta města Mikulova Rostislav Koštial. Památník navíc získal letos v květnu v prestižní soutěži Národní cena za architekturu Grand Prix 2015 čestné uznání v kategorii architektonický design, drobná stavba a umělecké dílo.