O knize

Nacistům utekl mnohokrát, komunistický lágr ho stál život. Osud letce RAF Josefa Brykse se dočkal knižní podoby. Autorem knihy o neuvěřitelném příběhu českého pilota je publicista Luděk Navara, který je i dlouholetým spolupracovníkem MF DNES.

Jeho jediným zločinem byl fakt, že jako letec RAF bránil svou vlast na západní a nikoli na východní frontě.

Byl vězněn, zrazen, dokonce i zabit. Přesto ho nezlomili.

Kniha publicistů Luďka Navary a Miroslava Kasáčka s názvem Na útěku zachycuje příběh Josefa Brykse (1916–1957). Je to – bez ohledu na patetičnost tohoto tvrzení – příběh hrdiny.

Byl mladý a pro ostré slovo a radikální postoj nešel daleko. Tak jako mnoho československých vojáků ani Josef Bryks se nesmířil s kapitulantstvím pomnichovské republiky a po mnoha peripetiích se dostal do Anglie. Konečně mohl začít bojovat proti nacistickému Německu. Nastoupil k RAF – ale pak se to celé nějak zadrhlo.

MF Dnes

Před 25 lety si lidé u hranic s Rakouskem už mohli hodně oddechnout. Skončila nepříjemná éra přísného střežení, ostnatých drátů a permanentního špehování.

O rotě ve Slavonicích bylo za totality známo, že na ní je vyvíjený poměrně velký tlak ze strany „narušitelů“. Jeden z nich překonal úspěšně hranice do Rakouska 2. ledna 1988. Jednalo se o dvacetiletého vojáka Luboslava Šrobu, který sloužil v Jihlavě. Uprchl proto, že nesouhlasil s poměry v tehdejším socialistickém Československu.

Zdroj: MF Dnes - Vysočina, 22.12.2014

 

 

MF Dnes

Fascinující osud olomouckého pilota Josefa Brykse mapuje nová kniha Na útěku od Luďka Navary a Miroslava Kasáčka. Včera ji představili v Olomouci, kde Bryks před 70 lety prožíval poslední šťastné období svého života. Pak ho zatkli komunisté, Bryks zemřel v Jáchymově při těžbě uranu.

Příjezd anglických nevěst do Prahy měl být veselý, ale nebyl. Ačkoli se Čechoslováci tak snažili. Byl to vlak pro válečné navrátilce a ty, které spojila válka. A nebylo jich málo. Za svými manžely do Československa odešlo asi osm set britských válečných nevěst. Letců se během války ve Velké Británii oženilo asi sto padesát.

Zdroj: MF Dnes - Olomouc, 5.2.2015

 

 

MF Dnes

Přečtěte si příběh o lásce i zradě.

Zatímco "král útěků", legendární letec Josef Bryks se stal po válce obdivovaným hrdinou, jeho žena Marie byla označena za zrádkyni: na pražském gestapu potvrdila manželovu identitu, navíc čelila podezření, že udala partyzány.

Zdroj: MF Dnes - magazín Víkend, 7.3.2015

 

 

Cejl

Spisovatelé, křesťanští intelektuálové a političtí vězni museli za minulého režimu čelit podmínkám káznice na brněnské adrese Cejl 71. Mnohé z nich tam komunisté popravili. Jejich osud připomíná výstava, kterou ve středu organizátoři zahájili v brněnské Alfa pasáži.

Mezi vězněnými byl také básník Jan Zahradníček. „Celkový pohled na utrpení, k němuž v Brně docházelo, tady chyběl. Expozice je prvním krokem k pietě, kterou bychom rádi v prostorách Cejlu zřídili a připomenuli tak, co místo znamenalo,“ řekl Jan Zahradníček, syn básníka Jana Zahradníčka a člen sdružení Paměť, které výstavní připomínku připravilo.

 

Cejl

Za minulého režimu prošlo věznicí v brněnské ulici Cejl několik stovek politických vězňů. Třináct z nich komunisté popravili. Jejich osudy od středy až do pátého prosince připomíná výstava v pasáži Alfa v Jánské ulici. Organizátoři ji nazvali Tváře Cejlu.

Za spolupráci s odbojovými skupinami byl v padesátých letech zatčený i básník Bohumil Robeš. „Z Cejlu jsme putovali do lágrů po celé republice, nebo nás čekalo peklo v jáchymovských uranových dolech," podotkl Robeš.

 

Zdroj: http://brnensky.denik.cz

 

Cejl

Adresa: Cejl 71, Brno. 4. srpna 1770 padlo rozhodnutí zřídit jednu káznici pro celou Moravu a 20. července 1772 byl položen na Cejlu základní kámen budovy, která byla roku 1776 dokončena a byl v ní umístěn sirotčinec. Od roku 1784 začala stavba sloužit jako vězení. V lidové písni z doby kolem roku 1906 se zpívá: "Na Cejlu, v arestě, tam je blaze, / tam lezou blechy, vši, po podlaze, / já je chytal, jednu, dvě, tři, / házel jsem je do povětří..."

Tyto a další informace o kriminále na Cejlu a o jeho mnohdy velmi zajímavých vězních lze vyčíst z panelů výstavy Tváře Cejlu, která ve středu začala v brněnské pasáži Alfa. Připravilo ji občanské sdružení PAMĚŤ a k vidění bude do 5. prosince.