Luděk Navara
Spisovatel a novinář Luděk Navara předkládá čtenářům v krátké době druhý soubor Příběhů železné opony, které paralelně ve stejnojmenném seriálu dokumentárních pořadů zprostředkovává veřejnosti i Česká televize. Příběhů, jejichž protagonisty jsou nejrůznější osoby – od jinak neznámých, a pro historii tedy bezejmenných mladých lidí, až po významné politiky, vojáky. Jejich osudy se kdysi protnuly na jedné životní křižovatce: při pokusu odejít přes přísně a nemilosrdně střeženou hranici někdejšího komunistického Československa do svobodného světa. Příběhy jsou to někdy kuriózní, většinou bohužel tragické. Příliš mnoho lidí takový pokus zaplatilo svobodou, zdravím a často i životem.
K těmto příběhům má smysl se i nyní vracet nejen proto, že jsou dodnes zajímavé a mají dramatický náboj. V situaci, kdy jsou zločiny komunismu stále častěji bezostyšně veřejně bagatelizovány, kdy se lidé spojení se starým režimem nestyděli nejen při snaze zabránit zbudování pomníku právě obětem železné opony na Chebsku, ale nestyděli se dokonce při jeho slavnostním odhalení veřejně protestovat, je nanejvýš potřebné a záslužné tyto zase ne tak dávné tragédie a zločiny znovu a znovu připomínat.
Více informací a možnost zakoupení zde.
RECENZE
Jana Záhorková: Příběhy železné opony pokračují, 8.11.2006, MF DNES
I druhý díl knihy mapuje pohnuté osudy lidí, kteří utíkali před komunisty
Brno - Dvacet silných lidských příběhů, dvacet osudů, z nichž by každý vydal na samostatný román. Dvacet osobních železných opon překonal spisovatel a redaktor MF DNES Luděk Navara.
V brněnském nakladatelství Host mu právě vychází druhý díl knihy Příběhy železné opony.
„Při práci jsem vycházel ze tří zdrojů - z vyprávění lidí, archivních materiálů a dobového tisku,“ popisuje metodu práce spisovatel.
Druhý díl přináší velké životní osudy
Zatímco první kniha, za jejíž stejnojmenné filmové zpracování získalo brněnské studio České televize cenu Elsa, více popisovala kuriózní způsoby útěků, druhá mapuje velké životní příběhy.
„Nejvíce mě zaujal případ manžela Milady Horákové. Zajímavý je i osud Josefa Vašaty, který se zúčastnil demonstrace v únoru 1948,“ vytipovává autor perličky z nabízených příběhů.
Autor se ale na osudy hrdinů nedívá pouze černobíle a připomíná, že mnozí z nich ani nevěděli, co je na hranici čeká. Někteří v zahraničí páchali trestné činy, mnozí z nich utíkali od zodpovědnosti.
„Bezpochyby jde ale o zajímavá povídání. Železnou oponu bych nazval frontou studené války,“ dodal Navara.
V druhém díle se spisovatel zmiňuje i o Otakaru Motejlovi, dnešním veřejném ochránci práv. Právě on totiž obhajoval u soudu jednu z „uprchlic“, která se snažila překročit hranice tehdejšího Československa. „Obhajoba vedená doktorem Motejlem se stala jedním z prvních případů, kdy uprchlík nedostal tvrdý trest, ale pouze podmínku,“ uvádí Navara.
První díl vychází i v německém překladu
Dvacáté století je samo o sobě výrazným příběhotvorným obdobím. Většina knih, které se vrací k historickým událostem, je mnohdy předkládána ve formě výčtu prostých faktů.
„Luděk Navara pracuje s vlastním stylem, kterým dokáže lidsky převyprávět cizí osudy. Čtenářsky se proto stává přitažlivým i pro generaci, která nemohla onu dobu zažít, a nyní se ji snaží objevit,“ vysvětluje čtenářskou oblibu šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík.
Nejde jen o chválu nakladatele, úspěšnost knihy na trhu podtrhuje i fakt, že prvního dílu Příběhů železné opony se prodalo zhruba sedm tisíc výtisků. Patří k nejprodávanějším titulům nakladatelství. Přeložená publikace dokonce v průběhu jednoho měsíce vyjde v Německu.
Jana Záhorková