XI. výročí odhalení pamětní desky | |
Bojovníkům proti totalitě, jejím odpůrcům a obětem, Křenovice |
Pietní akt u příležitosti XI. výročí odhalení pamětní desky Bojovníkům proti totalitě, jejím odpůrcům a obětem v letech 1939–1945 a 1948–1989 v Křenovicích
6. října 2024
Jako každý rok, i letos jsme si v Křenovicích připomněli hrdiny z odbojové skupiny SODAN. Proč je to důležité?
"Karl Jaspers ve svém díle popisuje čtyři kategorie viny. Kromě politické viny hovoří například také o vině metafyzické", řekl na pietním aktu Jakub Straka. "Metafyzická vina činí člověka odpovědným i za zločiny, které nespáchal, ale které byly spáchány za jeho života s jeho vědomím. Takových lidí bylo mnoho. Ale protože německé slovo Shuld neznamená pouze vinu, ale také dluh, jsem i já a moje generace, která se narodila po pádu komunistického režimu, vinna z těchto zločinů. Pokud si tuto vinu nepřiznáme, pokud nebudeme usilovat o lepší pochopení minulosti a pokud svou každodenní drobnou prací nepostavíme hráz proti nenávisti, bude to znamenat, že komunismus bude v naší společnosti přetrvávat i nadále."
Rozhovor Miroslava Kasáčka pro Múzeum totality na Slovensku |
u příležitosti výročí srpnové okupace |
Personální rozkaz ministryně obrany ve věci popraveného Petra Křivky, muže trojího odboje | |
Dobrodružný život Petra Křivky začal docela nenápadně v roce 1897 v Kobylí na Břeclavsku. Po ukončení obecné školy se v Čejči se Petr vyučil zámečníkem, pak následující tři roky pracoval ve Vídni.
V roce 1914 však začala první světová válka a v únoru 1917 byl Křivka povolán do rakousko-uherské armády. V dubnu 1918 z armády zběhl a až do konce první světové války se skrýval v lesích, kde se snažil založit odbojovou skupinu proti Rakousko-Uhersku. To byl jeho první odboj.
Po vyhlášení Československa důvod ke skrývání pominul a Křivka se v Brně stal členem pěšího pluku č. 8. Zúčastnil se přitom bojů v maďarsko-československé válce. Za své statečné počínání obdržel Pamětní medaili FIDAC, Vítěznou medaili 1918 a Kříž československé obce Dobrovolců.
Po převzetí veškeré moci ve státě se komunisté v čele s Klementem Gottwaldem rozhodli vypořádat se všemi svými nepřáteli. A byli v tom bohužel nadmíru úspěšní: během několika následujících let omezili základní lidská práva občanů a vystavili je často brutálnímu zacházení, hanobení a konfiskaci majetku. Pronásledování se navíc neomezovalo na jedinou osobu, ale postihovalo celé rodiny. „Třídní boj“ byl veden proti politicky organizovaným skupinám, inteligenci, katolické církvi i nekomunistickým vojenským důstojníkům, kteří patřili k hlavním ideovým odpůrcům nového režimu. Brzy se k nim přidali zemědělci a vlastně všichni, jejichž názory nebo samotná podstata mohly ohrozit zavedený mocenský monopol.
K poslechu - Gottwaldovy oprátky: Poslední adresa Cejl | |
Příběhy popravených z období rudého teroru od Luďka Navary a Miroslava Kasáčka | |
Osm příběhů přibližuje deset osudů mužů, kteří se nebáli postavit komunistickému útlaku. Na první pohled je nespojuje nic, přesto mají něco společného. Všichni se zapojili do protikomunistického odboje a za svou činnost zaplatili životem na popravišti na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl.
Karel a Antonín Daňkovi. František Dvořák. Jaromír Vrba. Rudolf Pohl. Jan Křižan. František Boháč. Petr Křivka. Bohumil Sixta. Leopold Doležal.
V brněnské věznici na Cejlu se po únorovém převratu v roce 1948 popravovali političtí vězni jen krátce - ani ne pět let, resp. do 30. srpna 1952.
Seminář a představení dosavadních výsledků činnosti | |
Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově | |
|
Foto: Úřad vlády České republiky
25. 6. 2024 v 14:00 hod., Lichtenštejnský palác
V úterý 25. června 2024 proběhl seminář a představení dosavadních výsledků činnosti Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově.
Badatelům se podařilo přesně určit polohu ostatků dvaceti politických vězňů, kteří byli popraveni v době komunistického režimu. Mezi nimi se jim podařilo identifikovat i jednu z obětí babického procesu, Jaroslava Melkuse.
Seminář zahájila Mgr. Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády ČR a předsedkyně Komise, ing. Jiří Línek, předseda Sdružení bývalých politických vězňů ČR 1948-1989 a Miroslav Kasáček, předseda Sdružení PAMĚŤ z.s. O dějinách a archivních zdrojích Ďáblického hřbitova hovořili Mgr. Adam Hájek, PhDr. Petr Blažek, Ph.D. a PhDr. Alena Šimánková.
Více informací naleznete na pozvánce.
Příběhy deseti statečných | |
O knize Gottwaldovy oprátky s publicistou Luďkem Navarou | |
Historik a publicista Luděk Navara se dlouhodobě zabývá zločiny nacismu a komunismu a poválečným odsunem sudetských Němců. Ve spolupráci s kolegou Miroslavem Kasáčkem nedávno vydal publikaci Gottwaldovy oprátky pojednávající o tragických osudech deseti účastníků protinacistického a protikomunistického odboje, kteří byli popraveni na nádvoří bývalé brněnské věznice na ulici Cejl. A právě tomuto tématu je věnován i rozhovor, který Luděk Navara poskytl pořadu Zelný rynk.
„Zjistili jsme, že příběhy odbojářů, kteří byli popraveni, v nějakém souborném útvaru vlastně chybí,“ uvádí Luděk Navara. V rozhovoru pro pořad Zelný rynk představuje nově vydanou publikaci Gottwaldovy oprátky. Ta pojednává o tragickém osudu deseti účastníků protinacistického a protikomunistického odboje, kteří byli popraveni na nádvoří bývalé brněnské věznice.
Příprava realizace pamětní desky připomínající politický proces s Oto Mádrem a spol. |
Sdružení PAMĚŤ z.s. ve spolupráci s TJ Sokol Brno I a městem Brnem připravuje realizaci pamětní desky připomínající politický proces s Oto Mádrem a spol.
Zmíněný proces se odehrál v roce 1952 a byl svého druhu divadlem: odsouzení obžalovaných na základě předložených důkazů a výpovědí svědků nebylo v rukou soudní moci, ale bylo předem určeno a vynuceno politickou silou. Nejznámějšími oběťmi tohoto procesu byli profesorka Univerzity Karlovy Růžena Vacková a křesťanský myslitel Oto Mádr.
Po dohodě s vedením Sokola, že pamětní deska bude instalována ve foyer stadionu na Kounicově ulici, jsme nechali zhotovit návrh výtvarného díla. Autorem je akademický sochař a brněnský umělec Jiří Sobotka.
Výroční zasedání Platformy evropské paměti a svědomí | |
15 - 17. 5. 2024 Vilnius |
Ve dnech 15.-17. května 2024 se v litevském Vilniusu konalo výroční zasedání členů Platformy evropské paměti a svědomí (PEMC). Pozváno bylo 72 členů PEMC z 24 zemí. Mezi nimi bylo i Sdružení PAMĚŤ z.s.
Prezidentem Platformy pro příští období byl jednomyslně zvolen polský historik Marek Mutor. Novými řádnými členy Platformy se staly dvě organizace: francouzské Muzeum odporu v Limoges a chorvatské Centrum kulturní obnovy. Další dvě organizace byly přijaty jako kandidáti na řádné členství: Muzeum Poláků zachraňujících Židy a Chorvatská historická společnost.
Ve Vilniusu se jednalo o další činnosti Platformy a konala se také odborná konference. Účastníci výročního zasedání navštívili také Muzeum okupace a bojů za svobodu a další pamětní místa spojená se zločiny spáchanými totalitními režimy 20. století. Cena Platformy byla udělena ruskému novináři a opozičnímu politikovi Vladimiru Kara-Murzovi, který byl v Rusku dvakrát otráven a nespravedlivě odsouzen k pětadvaceti letům vězení.
- 6.5.2024 Ocenění ministerstva obrany
- 18.4.2024 MAXERA & PLÍŠKOVÁ
- 30.4.2024 Nebe plné hvězd
- 12.2.2024 Parte - Dagmar Klobasová
- 26.2.2024 Výstava a prohlídka, věznice Cejl
- 12.1.2024 Pozvání pro předsedu vlády SR k pietnímu aktu obětem železné opony u Mikulova
- Pamětní deska připomínající proces s Oto Mádrem a spol.
- 4-7.12.2023 Konference, Varšava
- 24.11.2023 Pietní akt & mezinárodní konference „Spravedlnost obětem; Nepotrestaní viníci“, Mikulov
- 24.11.2023 Mezinárodní konference „Spravedlnost obětem; Nepotrestaní viníci“, Mikulov