Jsme partneři projektu farnosti Bučovice
restaurování unikátních barokních varhan a revitalizace kostela

Farnost Bučovice uspěla s žádostí v programu Fondy EHP a Norska - Kultura. Na restaurování unikátních barokních varhan a revitalizaci kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bučovicích získala 17,4 mil. Kč!

Cílem projektu není jen kostel opravit, ale také ho otevřít veřejnosti prostřednictvím nejrůznějších kulturních a vzdělávacích akcí. Kostel bude možné si prohlédnout i virtuálně, včetně 3D modulu varhan.

Partnery projektu jsou Urvalkova Art, Občanské sdružení Paměť a MUSICA SACRA – Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě. Držíme palce a těšíme se na návštěvu kostela!

Foto a více informací: www.farnostbucovice.cz

Rámcová smlouva o spolupráci
mezi Moravským zemským muzeem a Občanským sdružením PAMĚŤ

Dne 25. února 2021 byla uzavřena "Rámcová smlouva o spolupráci" mezi Moravským zemským muzeem a Občanským sdružením PAMĚŤ.

Videoprezentace

Věznice Cejl. Místo zapomnění nebo místo paměti? Příležitost nebo přítěž? Od roku 2015 Občanské sdružení Paměť usiluje o to, aby opuštěný areál věznice přestal být místem zapomnění. Naopak, aby se stal místem paměti. Abychom věděli, co se zde dělo, abychom nezapomínali, co se dělo v této zemi ještě před pár desítkami let. Abychom se mohli na ta místa podívat a viděli je na vlastní oči. Protože na Cejlu to stále ještě vidět je. Zde trpěli a umírali katoličtí básníci, odbojáři, bojovníci proti totalitám, intelektuálové, nezávislí spisovatelé, vojáci a další. Protože platí to, co napsal švédský lékař a datový vědec Hans Rosling: "Budeme-li se držet verze minulosti nalakované na růžovo, připravíme sebe i děti o pravdu. Důkazy o strašné minulosti jsou děsivé, ale poskytují nám úžasný zdroj. Mohou nám pomoci ocenit, co dnes máme." Nestojí to za to?

Video je možné shlédnout přímo na YouTube zde

Věznice Cejl
připomínka 25. února

25. února 2021, Brno, bývalá věznice Cejl

Občanské sdružení PAMĚŤ ve spolupráci s městem Brnem a Jihomoravským krajem uspořádalo neveřejné setkání, aby tak připomnělo 25. únor.

 

Spustit Slideshow Pauza Slideshow

 

Ohlasy z médií

Události v regionech plus (Brno) (reportáž od 4. minuty)

Události v regionech (Brno) (reportáž od 11. minuty)

Lidé si v Brně v bývalé věznici připomněli oběti totality (SeznamZpravy.cz)

Videoprezentace výstavy

Video je možné shlédnout přímo na YouTube zde

Připomínka pádu železné opony v Mikulově
- tentokrát jinak

17. listopad 2020, Mikulov

Dne 17. listopadu 2020 jsme si připomněli oběti železné opony u památníku v Mikulově. V souvislosti s přetrvávající pandemií nemoci COVID-19 a platnými vládními nařízeními se tradiční pietní akt uskutečnil jen v omezené míře, a to bez účasti veřejnosti. Předseda Občanského sdružení PAMĚŤ Miroslav Kasáček spolu se starostou města Mikulova Rostislavem Koštialem a zástupci Jihomoravského kraje, prvním náměstkem hejtmana Lukášem Dubcem, předsedou výboru pro meziregionální vztahy Petrem Springinsfeldem a Přemyslem Putnou, položili květiny k památníku k úctě těm, kteří tragicky zemřeli při pokusu o útěk za svobodou. Celý akt spolu s duchovním slovem probošta mikulovské kapituly Pavla Pacnera byl zaznamenán a výsledný videozáznam bude zveřejněn na našich internetových platformách.

 

Spustit Slideshow Pauza Slideshow

 

K letošnímu výročí pádu železné opony řekli:

Brigitte Ribisch, M.A., starostka města Laa an der Thaya

Vážené dámy a vážení pánové,
město Laa an der Thaya zaujímá na základě své polohy zcela výjimečnou pozici mezi zeměmi. Ležíme na hranici a víme, jak důležité jsou dobré sousedské vztahy. V období železné opony jsme zažívali časy plné strachu a hrůzy, kdy město Laa an der Thaya bohužel společně s českými sousedy prožilo mnoho zlého. Byla spousta lidí, kteří chtěli uprchnout, spousta těch, kteří zemřeli a kteří zažili spoustu bolesti a trápení. Po otevření železné opony máme opět možnost vyrůstat společně. To, co patří k sobě, má také spolu zůstat. A mne velmi těší, že organizace Paměť se s tak velkým úsilím zasazuje o to, aby už nikdy nemohla vzniknout hranice přinášející utrpení a žal, a aby lidé, kteří si tehdy tolik vytrpěli, nikdy neupadli v zapomnění. Za to patří mé srdečné díky. Nás, město Laa an der Thaya, velmi těší, že máme dobré sousedské vztahy, že patříme k sobě a že držíme pospolu. Že se společně ubíráme cestou směrem ke společné Evropě, ve které se daří dobře všem lidem. Že pracujeme na tom, abychom měli společnou, šťastnou a mírovou Evropu a svět pro nás všechny. V tomto smyslu přeji Vám všem hodně zdraví a mnoho sil na této společné cestě do budoucnosti v poklidném světě. Přeji vše dobré.

Mag. Georg Stöger, rakouský honorární konzul, Brno

Vážené divačky, vážení diváci!

Je to zvláštní pocit, vzpomínat na ty, kteří byli zavražděni pro svou touhu po svobodě, před kamerou a ne na hranicích u krásného a tak důležitého památníku.

Jsem samozřejmě rád, že mohu i letos přispět k tomuto působivému vzpomínkovému aktu.

Na hranicích je obecně něco negativního. Mluvíme o ohraničení, vyloučení někoho, o vytyčení mezí, tedy o omezení něčí svobody, hovoříme o vnější hranici EU jako o opevnění proti vetřelcům a mluvíme o hranici mezi Východem a Západem zjednodušeně označované jako Železná opona - která již, díky bohu, neexistuje. Obzvlášť odpudivý a krutý typ hranice.

Za 60 let mého života se toho stalo hodně. Můj strýc a jeho matka, kteří uprchli ze Slavonic do Rakouska, už dávno zemřeli. Stále si ale velmi dobře rád vybavuji českou němčinu jeho matky. A stále si také ještě dobře pamatuji, jak jsem s rodiči stál u zbouraného mostu v Hardeggu, jen 30 km od hranic, kde jsem vyrůstal, a moji rodiče mi vysvětlovali, že tady se nachází Železná opona a my ji nesmíme překročit. Pro dítě, které vyrůstalo ve svobodné zemi, to bylo těžké pochopit.

Dnes už je čím dál méně lidí, kteří tuto dobu zažili, kteří vyrůstají v novém, téměř neomezeném světě bez hranic, a právě proto, že tento čas nezažili, často dostatečně nedokáží ocenit svou svobodu.

A právě pro ně je tato každoročně organizovaná konference a vzpomínkový akt na hranicích tak důležitý: abychom jim ukázali, že také někdy existovala doba, kdy svoboda nebyla samozřejmostí, doba, kdy lidé riskovali a obětovali své životy jen proto, aby mohli žít na svobodě. Jsem velmi vděčný panu Kasáčkovi, paní Nolčové a jejich týmu a blahopřeji jim k tomu, že se jim daří organizovat tuto velmi důležitou akci každý rok, v této těžké době dokonce i virtuálně. Nejde o pomstu nebo obviňování, jde o upomínku. Jde o to, uvědomit si, že svoboda je jedním z největších bohatství lidstva. V tomto smyslu bych rád k této památce přivedl co nejvíce žáků z České republiky a z Rakouska, třeba i společně, abychom dosáhli jedné věci: už žádné hranice mezi našimi dvěma zeměmi, ani v přírodě, ani v hlavách a ani v srdcích.

Ještě jednou děkuji organizátorům a už těším, že toto setkání příští rok opět oslavíme u památníku na hranici s Rakouskem.

Ing. Manfred Fass, bývalý starosta města Laa an der Thaya

Dnešní doba ve střední Evropě, kdy se po přibližně 3 desetiletích zrušily hranice mezi státy, se už bere jako samozřejmost. Právě ale mladá generace nezná a nedokáže ocenit tento pozitivní vývoj. Tyto hranice tvořily často nepřekonatelné bariéry, které neumožňovaly se vzájemně poznávat, uzavírat přátelství, rozvíjet hospodářsky vývoj a spoustu dalšího. Mnohé hranice byly v určitých oblastech skutečnými zónami smrti. Mnoho lidí muselo obětovat svůj život, protože se chtěli dostat na druhou stranu hranice.

Nyní si vychutnáváme tento krásný čas, kdy se můžeme neomezeně pohybovat bez jakéhokoliv nebezpečí, navštěvovat přátele, plánovat a realizovat společné projekty. Ale najednou se stane něco, co nikdo neočekával a netušil, co nečekaně tyto hranice částečně opět postaví. Korona, pandemie, která řádí po celém světě a je toho příčinou. Hranice se kontrolují a někdy také ze zdravotních důvodů zavírají. I mladší generace tak může poznat, co znamenaly staré hranice. Tento poznatek by měl být také varováním před dalším politickým vývojem ve střední Evropě. Chraňme si naše volné a odstraněné hranice v zájmu dobré a krásné budoucnosti. Važme si našich dobrých sousedských vztahů.

Thomas Grießl, starosta města Poysdorf

Občanské sdružení PAMĚŤ zpracovává příběhy a události týkající se železné opony. Jako město Poysdorf jsme rádi, že můžeme být partnerem sdružení Paměť a snažíme se podporovat jeho aktivity. Každý rok v listopadu se koná tradiční pietní akt u impozantního památníku Brána ke svobodě.

V roce 2020 byla bohužel spousta věcí jinak. Pandemie koronaviru znemožnila toto setkání, musíme se vyrovnávat s novodobým typem zajetí, které ale, doufejme, díky vlastní odpovědnosti a vývoji v oblasti medicíny brzy překonáme.

Chtěl bych touto cestou vyjádřit naši sounáležitost se sdružením Paměť a vyslovit soucit s oběťmi minulých událostí. I když v roce 2020 nebylo možné uskutečnit vzpomínkové setkání přímo na místě, chceme se přesto s našimi myšlenkami přenést zpátky do tehdejší doby. To, co se událo, již nelze napravit, ale je naším úkolem tuto vzpomínku, která je pro nás varováním, uchovat a udržovat. V tomto smyslu velice děkuji sdružení Paměť za jeho zpracování dějin a jsem vděčný, že Poysdorf může tyto aktivity podporovat a jako silný partner se podílet na zvyšování povědomí především u mladé generace.

Přeji nadále vše dobré a posílám milé pozdravy z města vína Poysdorf.

Miroslav Kasáček, předseda Občanského sdružení PAMĚŤ

Jako každý listopad jsme si i letos připomněli u památníku na Stezce svobody třiapadesát obětí železné opony na jihu Moravy. Tentokrát se pieta uskutečnila 17. listopadu 2020 v den státního svátku – Dne boje za svobodu a demokracii. Letos ovšem jen v omezené míře bez účasti veřejnosti, v souladu s vládními opatřeními souvisejícími s koronavirovou pandemií.

Zástupci Občanského sdružení PAMĚŤ, společně se zástupci Jihomoravského kraje, senátorem Parlamentu České republiky a starostou města Mikulova, uctili památku tragicky zesnulých krátkým vystoupením a položením květin. Tradiční účastníci z Rakouska, honorární konzul Rakouska, paní starostka města Laa an der Thaya a pan starosta Poysdorfu, zaslali kvůli omezením koronavirovou pandemií videozáznam svých vystoupení. Pietní akt uzavřel duchovním slovem probošt mikulovský. Každoroční mezinárodní konference konaná na zámku, letos nazvaná „Československá železná opona nebyla jenom československá“, která vždy následovala po této slavnostní události, byla kvůli protiepidemickým opatřením nahrazena textovými příspěvky a videozáznamy – vystoupení účastníků je prezentováno na našich internetových stránkách a představeno i v této publikaci. Věřím, že navzdory těžkým podmínkám si tato tradiční akce uchová své hodnoty.

Připomínka pádu železné opony v Mikulově
- tentokrát jinak

listopad 2020, Mikulov

Letos, stejně jako v minulých letech, si připomeneme oběti železné opony u památníku v Mikulově. V souvislosti s přetrvávající pandemií nemoci covid-19 a platnými vládními nařízeními se ale nebude konat tradiční setkání občanů. Pietní akt se uskuteční jen v omezené míře. Předseda Občanského sdružení PAMĚŤ Miroslav Kasáček spolu se starostou města Mikulova Rostislavem Koštialem a zástupci Jihomoravského kraje Petrem Springinsfeldem a Přemyslem Putnou položí květiny k památníku k úctě těm, kteří tragicky zemřeli při pokusu o útěk za svobodou. Celý akt spolu s duchovním slovem probošta mikulovské kapituly Pavla Pacnera bude zaznamenán a výsledný videozáznam bude poté dostupný na stránkách našeho sdružení.

Tradiční mezinárodní konference, která vždy následovala po této slavnostní události, bude nahrazena videi nebo textovými příspěvky, které postupně zveřejníme na našich webových stránkách a facebooku. Téma zní: "Československá železná opona nebyla jen československá". Tedy nepříliš často připomínané případy útěků cizinců přes československou hranici. Především se jednalo o Poláky a východní Němce (občany NDR). Dva příběhy těchto uprchlíků proto nabídneme. Angelika Cholewa, pamětnice z bývalé NDR, popíše osobní zkušenost východoněmeckého uprchlíka s československou železnou oponou a nevyhne se důsledkům tohoto pokusu o útěk. Pamětník Marcin Bieniada z Polska popíše svůj dramatický útěk přes řeku Dunaj a své začátky na Západě. Právník Lubomír Müller zmapuje odškodňování zadržených uprchlíků z bývalého východního Německa českým ministerstvem spravedlnosti. Peter Rendek, výkonný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí popíše, jak dopadlo stíhání osob odpovědných za smrt německých či polských uprchlíků. Luděk Navara připomene některé další případy zahraničních obětí československé železné opony.