Připomínka pádu železné opony v Mikulově | ![]() |
- tentokrát jinak |
17. listopad 2020, Mikulov
Dne 17. listopadu 2020 jsme si připomněli oběti železné opony u památníku v Mikulově. V souvislosti s přetrvávající pandemií nemoci COVID-19 a platnými vládními nařízeními se tradiční pietní akt uskutečnil jen v omezené míře, a to bez účasti veřejnosti. Předseda Občanského sdružení PAMĚŤ Miroslav Kasáček spolu se starostou města Mikulova Rostislavem Koštialem a zástupci Jihomoravského kraje, prvním náměstkem hejtmana Lukášem Dubcem, předsedou výboru pro meziregionální vztahy Petrem Springinsfeldem a Přemyslem Putnou, položili květiny k památníku k úctě těm, kteří tragicky zemřeli při pokusu o útěk za svobodou. Celý akt spolu s duchovním slovem probošta mikulovské kapituly Pavla Pacnera byl zaznamenán a výsledný videozáznam bude zveřejněn na našich internetových platformách.
K letošnímu výročí pádu železné opony řekli:
Brigitte Ribisch, M.A., starostka města Laa an der Thaya
Vážené dámy a vážení pánové,
město Laa an der Thaya zaujímá na základě své polohy zcela výjimečnou pozici mezi zeměmi. Ležíme na hranici a víme, jak důležité jsou dobré sousedské vztahy. V období železné opony jsme zažívali časy plné strachu a hrůzy, kdy město Laa an der Thaya bohužel společně s českými sousedy prožilo mnoho zlého. Byla spousta lidí, kteří chtěli uprchnout, spousta těch, kteří zemřeli a kteří zažili spoustu bolesti a trápení. Po otevření železné opony máme opět možnost vyrůstat společně. To, co patří k sobě, má také spolu zůstat. A mne velmi těší, že organizace Paměť se s tak velkým úsilím zasazuje o to, aby už nikdy nemohla vzniknout hranice přinášející utrpení a žal, a aby lidé, kteří si tehdy tolik vytrpěli, nikdy neupadli v zapomnění. Za to patří mé srdečné díky. Nás, město Laa an der Thaya, velmi těší, že máme dobré sousedské vztahy, že patříme k sobě a že držíme pospolu. Že se společně ubíráme cestou směrem ke společné Evropě, ve které se daří dobře všem lidem. Že pracujeme na tom, abychom měli společnou, šťastnou a mírovou Evropu a svět pro nás všechny. V tomto smyslu přeji Vám všem hodně zdraví a mnoho sil na této společné cestě do budoucnosti v poklidném světě. Přeji vše dobré.
Mag. Georg Stöger, rakouský honorární konzul, Brno
Vážené divačky, vážení diváci!
Je to zvláštní pocit, vzpomínat na ty, kteří byli zavražděni pro svou touhu po svobodě, před kamerou a ne na hranicích u krásného a tak důležitého památníku.
Jsem samozřejmě rád, že mohu i letos přispět k tomuto působivému vzpomínkovému aktu.
Na hranicích je obecně něco negativního. Mluvíme o ohraničení, vyloučení někoho, o vytyčení mezí, tedy o omezení něčí svobody, hovoříme o vnější hranici EU jako o opevnění proti vetřelcům a mluvíme o hranici mezi Východem a Západem zjednodušeně označované jako Železná opona - která již, díky bohu, neexistuje. Obzvlášť odpudivý a krutý typ hranice.
Za 60 let mého života se toho stalo hodně. Můj strýc a jeho matka, kteří uprchli ze Slavonic do Rakouska, už dávno zemřeli. Stále si ale velmi dobře rád vybavuji českou němčinu jeho matky. A stále si také ještě dobře pamatuji, jak jsem s rodiči stál u zbouraného mostu v Hardeggu, jen 30 km od hranic, kde jsem vyrůstal, a moji rodiče mi vysvětlovali, že tady se nachází Železná opona a my ji nesmíme překročit. Pro dítě, které vyrůstalo ve svobodné zemi, to bylo těžké pochopit.
Dnes už je čím dál méně lidí, kteří tuto dobu zažili, kteří vyrůstají v novém, téměř neomezeném světě bez hranic, a právě proto, že tento čas nezažili, často dostatečně nedokáží ocenit svou svobodu.
A právě pro ně je tato každoročně organizovaná konference a vzpomínkový akt na hranicích tak důležitý: abychom jim ukázali, že také někdy existovala doba, kdy svoboda nebyla samozřejmostí, doba, kdy lidé riskovali a obětovali své životy jen proto, aby mohli žít na svobodě. Jsem velmi vděčný panu Kasáčkovi, paní Nolčové a jejich týmu a blahopřeji jim k tomu, že se jim daří organizovat tuto velmi důležitou akci každý rok, v této těžké době dokonce i virtuálně. Nejde o pomstu nebo obviňování, jde o upomínku. Jde o to, uvědomit si, že svoboda je jedním z největších bohatství lidstva. V tomto smyslu bych rád k této památce přivedl co nejvíce žáků z České republiky a z Rakouska, třeba i společně, abychom dosáhli jedné věci: už žádné hranice mezi našimi dvěma zeměmi, ani v přírodě, ani v hlavách a ani v srdcích.
Ještě jednou děkuji organizátorům a už těším, že toto setkání příští rok opět oslavíme u památníku na hranici s Rakouskem.
Ing. Manfred Fass, bývalý starosta města Laa an der Thaya
Dnešní doba ve střední Evropě, kdy se po přibližně 3 desetiletích zrušily hranice mezi státy, se už bere jako samozřejmost. Právě ale mladá generace nezná a nedokáže ocenit tento pozitivní vývoj. Tyto hranice tvořily často nepřekonatelné bariéry, které neumožňovaly se vzájemně poznávat, uzavírat přátelství, rozvíjet hospodářsky vývoj a spoustu dalšího. Mnohé hranice byly v určitých oblastech skutečnými zónami smrti. Mnoho lidí muselo obětovat svůj život, protože se chtěli dostat na druhou stranu hranice.
Nyní si vychutnáváme tento krásný čas, kdy se můžeme neomezeně pohybovat bez jakéhokoliv nebezpečí, navštěvovat přátele, plánovat a realizovat společné projekty. Ale najednou se stane něco, co nikdo neočekával a netušil, co nečekaně tyto hranice částečně opět postaví. Korona, pandemie, která řádí po celém světě a je toho příčinou. Hranice se kontrolují a někdy také ze zdravotních důvodů zavírají. I mladší generace tak může poznat, co znamenaly staré hranice. Tento poznatek by měl být také varováním před dalším politickým vývojem ve střední Evropě. Chraňme si naše volné a odstraněné hranice v zájmu dobré a krásné budoucnosti. Važme si našich dobrých sousedských vztahů.
Thomas Grießl, starosta města Poysdorf
Občanské sdružení PAMĚŤ zpracovává příběhy a události týkající se železné opony. Jako město Poysdorf jsme rádi, že můžeme být partnerem sdružení Paměť a snažíme se podporovat jeho aktivity. Každý rok v listopadu se koná tradiční pietní akt u impozantního památníku Brána ke svobodě.
V roce 2020 byla bohužel spousta věcí jinak. Pandemie koronaviru znemožnila toto setkání, musíme se vyrovnávat s novodobým typem zajetí, které ale, doufejme, díky vlastní odpovědnosti a vývoji v oblasti medicíny brzy překonáme.
Chtěl bych touto cestou vyjádřit naši sounáležitost se sdružením Paměť a vyslovit soucit s oběťmi minulých událostí. I když v roce 2020 nebylo možné uskutečnit vzpomínkové setkání přímo na místě, chceme se přesto s našimi myšlenkami přenést zpátky do tehdejší doby. To, co se událo, již nelze napravit, ale je naším úkolem tuto vzpomínku, která je pro nás varováním, uchovat a udržovat. V tomto smyslu velice děkuji sdružení Paměť za jeho zpracování dějin a jsem vděčný, že Poysdorf může tyto aktivity podporovat a jako silný partner se podílet na zvyšování povědomí především u mladé generace.
Přeji nadále vše dobré a posílám milé pozdravy z města vína Poysdorf.
Miroslav Kasáček, předseda Občanského sdružení PAMĚŤ
Jako každý listopad jsme si i letos připomněli u památníku na Stezce svobody třiapadesát obětí železné opony na jihu Moravy. Tentokrát se pieta uskutečnila 17. listopadu 2020 v den státního svátku – Dne boje za svobodu a demokracii. Letos ovšem jen v omezené míře bez účasti veřejnosti, v souladu s vládními opatřeními souvisejícími s koronavirovou pandemií.
Zástupci Občanského sdružení PAMĚŤ, společně se zástupci Jihomoravského kraje, senátorem Parlamentu České republiky a starostou města Mikulova, uctili památku tragicky zesnulých krátkým vystoupením a položením květin. Tradiční účastníci z Rakouska, honorární konzul Rakouska, paní starostka města Laa an der Thaya a pan starosta Poysdorfu, zaslali kvůli omezením koronavirovou pandemií videozáznam svých vystoupení. Pietní akt uzavřel duchovním slovem probošt mikulovský. Každoroční mezinárodní konference konaná na zámku, letos nazvaná „Československá železná opona nebyla jenom československá“, která vždy následovala po této slavnostní události, byla kvůli protiepidemickým opatřením nahrazena textovými příspěvky a videozáznamy – vystoupení účastníků je prezentováno na našich internetových stránkách a představeno i v této publikaci. Věřím, že navzdory těžkým podmínkám si tato tradiční akce uchová své hodnoty.
Připomínka pádu železné opony v Mikulově | ![]() |
- tentokrát jinak |
listopad 2020, Mikulov
Letos, stejně jako v minulých letech, si připomeneme oběti železné opony u památníku v Mikulově. V souvislosti s přetrvávající pandemií nemoci covid-19 a platnými vládními nařízeními se ale nebude konat tradiční setkání občanů. Pietní akt se uskuteční jen v omezené míře. Předseda Občanského sdružení PAMĚŤ Miroslav Kasáček spolu se starostou města Mikulova Rostislavem Koštialem a zástupci Jihomoravského kraje Petrem Springinsfeldem a Přemyslem Putnou položí květiny k památníku k úctě těm, kteří tragicky zemřeli při pokusu o útěk za svobodou. Celý akt spolu s duchovním slovem probošta mikulovské kapituly Pavla Pacnera bude zaznamenán a výsledný videozáznam bude poté dostupný na stránkách našeho sdružení.
Tradiční mezinárodní konference, která vždy následovala po této slavnostní události, bude nahrazena videi nebo textovými příspěvky, které postupně zveřejníme na našich webových stránkách a facebooku. Téma zní: "Československá železná opona nebyla jen československá". Tedy nepříliš často připomínané případy útěků cizinců přes československou hranici. Především se jednalo o Poláky a východní Němce (občany NDR). Dva příběhy těchto uprchlíků proto nabídneme. Angelika Cholewa, pamětnice z bývalé NDR, popíše osobní zkušenost východoněmeckého uprchlíka s československou železnou oponou a nevyhne se důsledkům tohoto pokusu o útěk. Pamětník Marcin Bieniada z Polska popíše svůj dramatický útěk přes řeku Dunaj a své začátky na Západě. Právník Lubomír Müller zmapuje odškodňování zadržených uprchlíků z bývalého východního Německa českým ministerstvem spravedlnosti. Peter Rendek, výkonný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí popíše, jak dopadlo stíhání osob odpovědných za smrt německých či polských uprchlíků. Luděk Navara připomene některé další případy zahraničních obětí československé železné opony.
Překonej stěnu smrti |
![]() |
Moravské Budějovice |
Srdečně Vás zveme na putovní výstavu Překonej stěnu smrti v Moravských Budějovicích.
Výstava zachycuje tragické příběhy jedinců i celých rodin za „železnou oponou“ v období 1948 - 1989. Součástí výstavy jsou i práce studentů gymnázia v Moravských Budějovicích a studentů SUPŠ Jihlava - Helenín. Výstava proběhne v zámeckých konírnách v Moravských Budějovicích. Vstup zdarma.
Vernisáž výstavy se uskuteční 1. 10. 2020 v 16:30.
O zahájení výstavy informoval například trebicsky.denik.cz.
Ocenění Senátu ČR |
![]() |
pro Občanské sdružení Paměť |
Je to velká čest pro naše malé sdružení. Miroslav Kasáček a Luděk Navara převzali stříbrnou medaili Senátu u příležitosti Dne české státnosti. Ocenění předával předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Ocenění pro 27 výjimečných osobností. Bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (in memoriam), mluvčí Charty 77 a biskup Václav Malý, členové skupiny Spirituál kvintet nebo zpěvák Pavol Habera patří k osobnostem, které dnes ocenil předseda Senátu Miloš Vystrčil Stříbrnou pamětní medailí předsedy Senátu.
Stříbrné pamětní medaile předsedy Senátu se udělují od roku 2007 významným osobnostem z řad vědců, umělců, sportovců a dalších veřejných činitelů, kteří vynikají ve svých oborech nebo svými zvláštními činy či schopnostmi. Stříbrné pamětní medaile předsedy Senátu od roku 2012 uděluje předseda Senátu při příležitosti zářijového Dne české státnosti, příležitostně pak v případě návštěvy významných zahraničních osobností mimo toto datum.
Záznam z předávání ocenění můžete shlédnout v pondělí 28. 9. 2020 v 17:00h na ČT24. Vlastní předání cen p. Kasáčkovi a p. Navarovi je v záznamu v čase 00:27:50.
VII. výročí odhalení pamětní desky |
![]() |
Bojovníkům proti totalitě, jejím odpůrcům a obětem, Křenovice |
Přátelé Občanského sdružení PAMĚŤ a politických vězňů ČR pod záštitou brněnského biskupa Mons. Vojtěcha Cikrle Vás srdečně zvou na neděli 27. září 2020 do Křenovic na slavnostní mši svatou a pietní akt při příležitosti VII. výročí odhalení pamětní desky Bojovníkům proti totalitě, jejím odpůrcům a obětem v letech 1939–1945 a 1948–1989
Pozvánku si můžete prohlédnout zde.
Rozhovor s p.Kasáčkem a p.Zvěřinovou živě z Křenovic uvedla ČT24 v rámci Studia 6.
Reportáž o akci v Křenovicích uvedla ČT24 také ve Studiu ČT24 (reportáž začíná v 4:18:00).
Jako bych odjížděl do vzdálených končin |
![]() |
napsal kněz Jan Bula rodině, než ho komunisté zavraždili |
Před sto lety se narodil kněz Jan Bula. Pocházel z Lukova u Moravských Budějovic, působil v Rokytnici nad Rokytnou, zde byl také v dubnu 1951 zatčen. Ze tří kněží popravených v „babických procesech" byl Jan Bula nejmladší. Za shromáždění mnoha vzpomínek na Jana Bulu a vznik Pamětní síně pátera Jana Buly v Lukově patří poděkování Miroslavu Kasáčkovi.
Kněz Jan Bula byl pozoruhodnou osobností a jeho osud stojí za připomínku. „Můj patron sv. Jan Křtitel neměl delší život než já a v jeho osudu je se mnou tolik společného..." napíše Jan Bula před popravou v dopise na rozloučenou. Jeho osud se na jedné z archivních fotografií protíná s osudem dalšího kněze popraveného za Babice; Václava Drboly.
Tváře vzdoru |
![]() |
Publikace dle stejnojmenné výstavy již k dispozici |
Brožurka Tváře vzdoru. Portréty fotografa Pavla Hrocha jest vytištěna. Kdo má zájem, může si ji vyzvednout v centru Brna na vrátnici odboru kultury Dominikánské náměstí 3.
Publikace obsahuje tváře a příběhy těch, kteří byli vězněni v Brně na Cejlu a ve věznici v Uherském Hradišti. Podle stejnojmenné výstavy z brněnské pasáže Alfa.
- Památník Brána ke svobodě - 5 let od GRAND PRIX architektů
- Ve volném čase se podívejte na Cesty víry. Mirku, napiš to!
- Využijte čas a navštivte naše výstavy na stránkách Paměti!
- 4.3.2020 Musím jít odvážně vpřed, Knihovna Ratíškovice
- 28.2.2020 Výstava Tváře vzdoru, Pasáž Alfa Brno
- 28.2.2020 Pietní akt ve věznici Cejl, Brno
- 25.2.2020 Konference, Věznice Uherské Hradiště jako místo paměti
- 24.2.-1.3.2020 Mezinárodní festival MeneTekel 2020
- 10.2.2020 Navrhnutí pana Josefa Svobody na Cenu jihomoravského kraje
- 26.1.2020 Musím jít odvážně vpřed, Muzeum obce Kobylí