Skupina Černý lev bojovala s komunisty na jihu Čech, její členy to stálo život. Novinář Luděk Navara objevuje dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
Třetí odboj. Všichni znají příběh bratří Mašínů a jejich přátel, kteří se pustili do boje s komunistickým režimem. Málokdo ovšem ví, že v jižních Čechách existovala skupina, která se rozhodla proti totalitě bojovat stejně tvrdě. Jmenovala se Černý lev. Její příslušníci se nechtěli spokojit s psaním hesel. Rozhodli se organizovat bombové útoky na sekretariáty komunistické strany...
Odbojová organizace vznikla v zimě na přelomu let 1948 a 1949. Jmenovala se přesně: Černý lev 777. Jejími zakládajícími členy byli tři muži: Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek a Bohumil Šíma. Ti se podíleli na plánování i uskutečnění většiny akcí skupiny. V procesu, konaném v říjnu 1954 v Milevsku, byli Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek a Bohumil Šíma odsouzeni k trestu smrti a 10. února 1955 v Praze na Pankráci popraveni.
Premiéra: 12.12.2011 na ČT2
Tento díl je nyní celý ke shlédnutí na webu České televize (video)
Krutá odveta za smrt příslušníka tajné policie. Novinář Luděk Navara objevuje dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie P. Všelichová
Další díl z cyklu Po stopách třetího odboje nabízí příběh o obrovské vůli bojovat proti režimu. Za každou cenu. Odbojová skupina Jaroslava Vetejšky působila v Hodoníně a okolí v roce 1949 a na začátku roku 1950. Členové skupiny šířili letáky, hromadili zbraně... Jejich největší akcí byl útok na příslušníka StB Aloise Dyčku, který při střelbě umřel. Takový útok na příslušníka bezpečnostního aparátu komunistického režimu můžeme označit za výjimečný. Také pomsta režimu byla výjimečně tvrdá. Základní otázka tedy zní: Proč se vlastně odbojáři do takové akce pustili?
Premiéra: 5.12.2011 na ČT2
Tento díl je nyní celý ke shlédnutí na webu České televize (video)
Dvojice studentů unikla zatčení a půl roku prožila v ilegalitě. Novinář Luděk Navara objevuje dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
Černobílá fotografie lidské lebky je vystavena za výkladem v Tišnově u Brna. Lebka má v čele díru. Průstřel. Není to zrovna pěkný pohled. Píše se rok 1951. Fotografie má všem ukazovat, jak krutí jsou ti, kteří se rozhodli zapojit do protikomunistického odboje. Neváhají sáhnout po zbrani a obětovat lidský život!
Jaký byl ale skutečný příběh, který skončil popravou dvou nešťastných studentů z Tišnova - Vlastimila Železného a Aloise Pokorného? A jak vlastně vypadala jejich odbojová skupina JAN a vůbec odboj v okolním kraji? A jak skončil?
Jeden z dílu seriálu Po stopách třetího odboje se pokouší rozplést pozadí smutné události: ukazuje se, že s tragédií je spojena celá řada konkrétních osudů těch, kteří měli odvahu se postavit na odpor se zbraní v ruce. A nebo alespoň podle svých možností přispět k pádu režimu; vždyť odbojáři v Tišnově vyzkoušeli téměř vše: letákové akce, shromažďování zbraní, vybudování tajného úkrytu - bunkru - pod chatou... Nakonec ovšem skupina byla prozrazena a vše skončilo zatýkáním. Ne všichni ovšem skončili za mřížemi. Do ilegality se podařilo přejít dvěma studentům: dvojici přátel Železný a Pokorný. Skrývají se na odlehlé samotě až se k nim vloudí muž, kterého podezírají z udavačství. Hádku s ním ukončí výstřel z pistole. Osudový výstřel...
Činnost skupiny v té době skutečně StB monitorovala, takže oba studenti byli zatčeni vzápětí poté, odsouzeni k trestu smrti a popraveni. Ve stejném procesu jako Pokorný a Železný byl souzen například i katolický duchovní Otto Mádr.
Premiéra: 28.11.2011 na ČT2
Tento díl je nyní celý ke shlédnutí na webu České televize (video)
Bojoval proti nacistům i komunistům. V tom druhém boji ale prohrál. Novinář Luděk Navara objevuje dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
Třetí odboj. O některých jeho účastnících se pravdu dozvídáme až dnes, dlouhé roky po pádu komunistické diktatury. Do odbojové činnosti se přitom zapojili i obyčejní lidé, kteří neměli spojení do zahraničí, neměli přístup ke strategickým informacím a nebyli napojeni na odbojové sítě. Přesto se pokusili komunistickému režimu se vší vážností postavit. Jedním z takových byl František Zajíček. Bývalý partyzán, příslušník protinacistického odboje vyhlásil komunistickému režimu jakousi soukromou válku...
Premiéra: 21.11.2011 na ČT2
Tento díl je nyní celý ke shlédnutí na webu České televize (video)
Za zdmi jáchymovských lágrů organizovali muklové, jak vyvézt na Západ ostře střeženou uranovou rudu. Novinář Luděk Navara objevuje dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
Možná je to těžko pochopitelné, ale i za mřížemi vězení a ostnatnými dráty pracovních táborů existoval odboj. Zde je téměř neuvěřitelný příběh těch, kteří se nenechali zlomit ani ve vězení.
Slovák Jaroslav Fabok odsouzený za údajnou velezradu na doživotí se spolu s dalšími spoluvězni rozhodl prakticky pro jedinou možnou formu odporu, která se dala za ostnatými dráty organizovat - sbírání přísně tajných informací o těžbě strategické suroviny - uranu. Když se je podaří dostat na Západ, mohou snad alespoň trošku přispět k porážce nenáviděného komunistického režimu... Do skupinky vězňů patřil kromě Faboka ještě Evžen Vítek, Bohuslav Březina a Milan Fráňa. Svůj odboj zahájili v prosinci 1951. Skupinu pojmenovali Víra-naděje-láska...
Premiéra: 14.11.2011 na ČT2
Tento díl je nyní celý ke shlédnutí na webu České televize (video)
Vesničané na Valašsku se rozhodli bránit svého faráře, následovala krvavá pomsta. Novinář Luděk Navara objevuje dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
Ke zcela spontánní lidové vzpouře došlo v Nedašově, horské obci nedaleko Valašských Klobouk. Krvavý nedašovský pátek z 21. ledna 1949 připomíná dodnes památník. Tamní obyvatelé se rozhodli bránit svého faráře před tajnou policií. Netušili, jak tvrdá bude odplata...
Premiéra: 7.11.2011 na ČT2
Tento díl je nyní celý ke shlédnutí na webu České televize (video)
Díky laskavé finanční pomoci Nadace ČEZ (www.nadacecez.cz) byly připraveny a zpracovány materiály k výše uvedenému televiznímu dokumentu.
Organizovali vojenský převrat, přičemž dodnes nevědí, jestli sami nepadli do léčky StB. Novinář Luděk Navara objevuje v novém cyklu dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
Tento příběh je svým způsobem výjimečný. Dodnes je plný otazníků. Není vůbec jasné, zda nebyl od počátku kontrolován či dokonce vyprovokován tajnou policií. Ti, kteří se do něj zapojili, věřili, že se pokoušejí svrhnout komunismus. Řeč je o napůl civilní a napůl vojenské skupině, která měla údajně v plánu svrhnout v prvních měsících roku 1949 komunistickou vládu, osvobodit politické vězně, nastolit prozatímní vojenský režim a následně uspořádat svobodné volby...
Tento příběh Třetího, protikomunistického odboje je jedním z netragičtějších. Pokus o převrat selhal a řada organizátorů byla popravena...
Premiéra: 31.10.2011 na ČT2
Tento díl je nyní celý ke shlédnutí na webu České televize (video)
Skupina Sodan na jihu Moravy úspěšně bojovala proti kolektivizaci. Novinář Luděk Navara objevuje v novém cyklu dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
V cyklu Po stopách třetího odboje se setkáme s odbojovou skupinu Sodan, jejíž mladí členové organizují záškodnické akce, zapalují stohy, stodoly, vyhrožují komunistickým funkcionářům. Bojují tak proti kolektivizaci vesnice, jsou však prozrazeni a zatčeni...
Čtvrtý díl cyklu Po stopách třetího odboje - realizovaného v ostravské produkci ČT - rekapituluje činnost protirežimní skupiny z jižní Moravy, jež se snažila bránit násilné kolektivizaci. Pod heslem "Radši zemřít vestoje, než žít vkleče" prováděla sabotáže, včetně zapalování družstevních stohů. Skupinu s názvem Sodan (Skautská organizace demokracie a nezávislosti) tvořili mladí lidé, jež se znali ze skauského oddílu a z bučovického gymnázia. V dokumentu režiséra Marcela Petrova, který uvádí autor cyklu Luděk Navara, vzpomínají na její aktivity Rudolf Mrázek a Mojmír Babušík.
První z mužů vysvětluje, že nechtěli fyzicky ubližovat lidem ani zvířatům, ale upozornit na teror vůči sedlákům a vyvolat strach mezi funkcionáři. Detailně popisuje akci, při níž podpálili stodolu JZD během silvestrovské noci. Druhý z pamětníků líčí, jak se svým kumpánem získal cyklostyl a psací stroj, sloužící k výrobě protikomunistických letáků. Dalším protagonistou snímku je Josef Mašín, jehož skupina vyvíjela podobnou činnost a plánovala i útoky na tehdejší prominenty, včetně Gottwalda a Čepičky.
Dalším aktérem mozaiky autentických svědectví a hraných dotáček je Bohumil Robeš. Vypráví o konspiračních metodách, infiltraci skupiny agenty StB a o své snaze utlumit její činnost. Dokument se vrací také k dopadení jejích členů, brutálním výslechům a tvrdým trestům, kvůli nimž mladí odbojáři strávili léta v totalitních kriminálech. Rudolf Mrázek v závěru snímku ukazuje, kde byla nechvalně proslulá brněnská vyšetřovna. Zmiňuje se o tom, jak její prostory po letech navštívil. Odůvodňuje, proč se mu vrátily jeho traumatické vzpomínky.
Premiéra: 24.10.2011 na ČT2
Tento díl je nyní celý ke shlédnutí na webu České televize (video)
Skupina Světlana bojovala na Valašsku s komunisty stejnými zbraněmi jako proti německým okupantům. Novinář Luděk Navara objevuje v novém cyklu dosud neznámé osudy těch, kteří se postavili nastupujícímu totalitnímu režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
I ten, kdo má jen okrajové povědomí o třetím odboji, zbystří pozornost, když zazní jméno Světlana. Takto byla pojmenována odbojová organizace, která měla rozsáhlý vliv v rámci celé republiky a dodnes není její činnost zcela probádána. V tomto díle se zaměřujeme na skupinu, která operovala na Valašsku a Zlínsku. Tito lidé měli zkušenost z partyzánského odboje během II. světové války. Uměli se pohybovat v terénu, uměli používat zbraně, uměli "splynout" s krajinou a měli i určité zázemí mezi obyvatelstvem. Z dob partyzánského propojení na Rudou armádu znali poměry v Sovětském svazu a odmítali, aby se u nás prosadil komunismus ruského střihu...
Premiéra: 17.10.2011 na ČT2
Tento díl je nyní celý ke shlédnutí na webu České televize (video)