Železná opona na západní a jižní hranici Československa se začala rodit po komunistickém převratu v únoru 1948. Byla určena k izolaci země od západního svobodného světa. Zpočátku nedokonalá hráz demokracii a svobodě se postupně stala opravdovou stěnou smrti.
Vedle východoněmecké hranice a berlínské zdi byla československá železná opona bezpochyby jedním z nejúčinnějších zařízení svého druhu. V druhé půlce padesátých let ji tvořily elektrické zátarasy se smrtícím napětím i minová pole. V sedmdesátých a osmdesátých letech se staly hrozbou samostatně útočící psi, kteří dokázali člověka zaživa roztrhat.
Na začátku padesátých let 20. století zavraždili na Třebíčsku tři komunisty. Následně spustil režim vlnu represí.
O babických událostech se dříve ve školách nikdy neučilo. Teď mají lidé díky putovní výstavě možnost poznat, co se na jaře roku 1951 v obci na Třebíčsku událo.
Padesátá léta, probíhající kolektivizace, nechuť sedláků vkládat majetek do vznikajících zemědělských družstev. V této době dochází v Babicích k útoku pod vedením rozporuplné postavy, Ladislava Malého. „Ozbrojení muži vtrhli na národní výbor, kde zastřelili tři komunisty a dalšího těžce zranili,“ přibližuje europoslanec Ivo Strejček, kterého před několika lety oslovilo občanské sdružení Paměť s nápadem zorganizovat výstavu právě o případu Babice.
