V roce 1951 byl v politickém procesu komunistickým režimem odsouzen a popraven Petr Křivka, hrdina tří odbojů. Jeho ostatky nebyly vydány rodině a teprve v roce 1968 mohly být s náležitou úctou pohřbeny. Náhrobek však byl v sedmdesátých letech tichým rozhodnutím normalizačních úřadů odstraněn.
Sdružení PAMĚŤ z.s. se ve spolupráci s městem Brnem rozhodlo tuto historickou křivdu napravit a nechalo na místě Křivkova posledního odpočinku zbudovat novou pietní desku.
Program:
09:30 - 09:50 Příjezd hostů do prostoru pietního aktu
09:50 - 09:55 Nástup příslušníků Čestné stráže AČR a sextetu vojenské hudby Olomouc
10:00 Zahájení pietního aktu
Vstup volný
Více informací naleznete na pozvánce.
Foto: Vít Mádr
Ohlasy v médiích:
Cenu svobody připomíná v Brně pamětní deska Petra Křivky: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy.
Události Brno České televize: https://www.facebook.com/udalostibrno.
Opožděná pocta odbojáři Křivkovi (†53) - Sloužil i v ochrance prezidenta Beneše: https://www.blesk.cz/clanek/regiony-brno-brnane.
Pamětní deska Petra Křivky na brněnském Ústředním hřbitově připomíná cenu svobody: https://brnenska.drbna.cz.
Odbojář Křivka se dočkal důstojné připomínky: https://cosedeje.brno.cz.
| † MVDr. Jiří Liška |
|
| Zemřel Jiří Liška, který usiloval o otevřenou minulost |
Zemřel Jiří Liška, bývalý místopředseda Senátu, politik, který se velmi silně zasazoval o vyrovnání se s minulostí. Bylo jeho zásluhou, že byly zveřejněny oficiální seznamy spolupracovníků komunistické tajné policie na základě novely zákona o zpřístupnění svazků StB. Právě o tuto zákonnou úpravu se Jiří Liška v roce 2003 zasadil spolu s političkou a pozdější ústavní soudkyní Dagmar Lastoveckou. Seznamy se objevily na internetu a v tištěné podobě a nahradily neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy. Jiří Liška se ale zasazoval i o vznik Ústavu pro studium totalitních režimů, podobné instituce, jaké v té době už existovaly například v Polsku a na Slovensku. Český ústav vznikl až v roce 2007 a o deset let později se Jiří Liška stává členem Rady Ústavu. Znovu byl zvolen v prosinci 2022. Jiří Liška byl čestným člověkem s jasnými názory.
Jiří Liška velmi silně podporoval i další aktivity vedoucí k pochopení totalitní minulosti a nápravě historických křivd. Byl také významným podporovatelem sdružení Paměť.
| Pietní akt a mezinárodní konference „Můj příběh železné opony“ | |
| 22. listopadu 2024, Mikulov |
pietní akt - 22. listopadu 2024, 9:00 hod., Mikulov, Stezka svobody
konference - 22. listopadu 2024, 10:30 hod., Mikulov, zámek
Letošní konference se zaměří na efektivní metody vyučování moderních dějin na základních a středních školách. V rámci této akce se sejdou odborníci na vzdělávání, historici, učitelé a studenti, kteří budou mít možnost sdílet a diskutovat o různých metodologických přístupech k výuce dějepisu. Jedním z hlavních cílů konference je poskytnout učitelům nástroje a inspiraci pro lepší zasazení moderních dějin do kontextu veřejné debaty a osobních příběhů. Účast na konferenci představuje také výjimečnou příležitost k navázání kontaktů mezi pedagogy a odborníky, což může vést k realizaci nových projektů a iniciativ, jež podpoří výuku moderních dějin.
Více informací naleznete na pozvánce a programu.
| Slavnostní odhalení pamětní desky připomínající politický proces Mádr a spol. | |
| Foyer sokolovny a společenského centra Stadion, Brno |
17. listopadu 2024 v 15:00 hod., Kounicova 22, Brno
Dovolujeme si vás pozvat na slavnostní odhalení pamětní desky připomínající politický proces Mádr a spol. Akce se uskuteční ve foyer sokolovny a společenského centra Stadion za přítomnosti autora pamětní desky Jiřího Sobotky.
Vstup zdarma.
Více informací naleznete na pozvánce.
| XI. výročí odhalení pamětní desky | |
| Bojovníkům proti totalitě, jejím odpůrcům a obětem, Křenovice |
Pietní akt u příležitosti XI. výročí odhalení pamětní desky Bojovníkům proti totalitě, jejím odpůrcům a obětem v letech 1939–1945 a 1948–1989 v Křenovicích
6. října 2024
Jako každý rok, i letos jsme si v Křenovicích připomněli hrdiny z odbojové skupiny SODAN. Proč je to důležité?
"Karl Jaspers ve svém díle popisuje čtyři kategorie viny. Kromě politické viny hovoří například také o vině metafyzické", řekl na pietním aktu Jakub Straka. "Metafyzická vina činí člověka odpovědným i za zločiny, které nespáchal, ale které byly spáchány za jeho života s jeho vědomím. Takových lidí bylo mnoho. Ale protože německé slovo Shuld neznamená pouze vinu, ale také dluh, jsem i já a moje generace, která se narodila po pádu komunistického režimu, vinna z těchto zločinů. Pokud si tuto vinu nepřiznáme, pokud nebudeme usilovat o lepší pochopení minulosti a pokud svou každodenní drobnou prací nepostavíme hráz proti nenávisti, bude to znamenat, že komunismus bude v naší společnosti přetrvávat i nadále."
| Rozhovor Miroslava Kasáčka pro Múzeum totality na Slovensku |
| u příležitosti výročí srpnové okupace |
| Příběh Jaroslava Melkuse |
|
V sobotu to bylo přesně sedmdesát tři let, co na komunistickém popravišti zemřeli Antonín Mityska, R.D. Václav Drbola, R.D. František Pařil, Antonín Plichta, Drahoslav Němec, František Kopuletý a Antonín Škrdla. Nebyli jedinými nevinnými oběťmi případu Babice. Mezi dalšími popravenými byl i JAROSLAV MELKUS (* 14. 4. 1901, † 28. 3. 1953). |
Po převzetí veškeré moci ve státě se komunisté v čele s Klementem Gottwaldem rozhodli vypořádat se všemi svými nepřáteli. A byli v tom bohužel nadmíru úspěšní: během několika následujících let omezili základní lidská práva občanů a vystavili je často brutálnímu zacházení, hanobení a konfiskaci majetku. Pronásledování se navíc neomezovalo na jedinou osobu, ale postihovalo celé rodiny. „Třídní boj“ byl veden proti politicky organizovaným skupinám, inteligenci, katolické církvi i nekomunistickým vojenským důstojníkům, kteří patřili k hlavním ideovým odpůrcům nového režimu. Brzy se k nim přidali zemědělci a vlastně všichni, jejichž názory nebo samotná podstata mohly ohrozit zavedený mocenský monopol.
| Příběhy deseti statečných | |
| O knize Gottwaldovy oprátky s publicistou Luďkem Navarou | |
Historik a publicista Luděk Navara se dlouhodobě zabývá zločiny nacismu a komunismu a poválečným odsunem sudetských Němců. Ve spolupráci s kolegou Miroslavem Kasáčkem nedávno vydal publikaci Gottwaldovy oprátky pojednávající o tragických osudech deseti účastníků protinacistického a protikomunistického odboje, kteří byli popraveni na nádvoří bývalé brněnské věznice na ulici Cejl. A právě tomuto tématu je věnován i rozhovor, který Luděk Navara poskytl pořadu Zelný rynk.
„Zjistili jsme, že příběhy odbojářů, kteří byli popraveni, v nějakém souborném útvaru vlastně chybí,“ uvádí Luděk Navara. V rozhovoru pro pořad Zelný rynk představuje nově vydanou publikaci Gottwaldovy oprátky. Ta pojednává o tragickém osudu deseti účastníků protinacistického a protikomunistického odboje, kteří byli popraveni na nádvoří bývalé brněnské věznice.
| Naučná stezka o železné oponě |
|
| Vyšší Brod |
V uplynulém roce jsme dokončili projekt NAUČNÁ STEZKA O ŽELEZNÉ OPONĚ VYŠŠÍ BROD
Přijedťe se podívat, srdečně zveme.
Na deseti panelech najdete osudové příběhy z regionu spojené se železnou oponou. Stezka se nachází u rakouské hranice. Na projektu spolupracovali: Sdružení PAMĚŤ, Město Vyšší Brod a Město Weitra (Rakousko).
Více o stezce najde zde.
| Gottwaldovy oprátky - Poslední adresa Cejl |
|
| Nová výstava sdružení PAMĚŤ |
O těch, pro které život skončil v brněnské věznici na Cejlu...
Navštivte na našich stránkách v sekci Výstavy: Gottwaldovy oprátky - Poslední adresa Cejl.
Výstavu doplňuje stejnojmenná kniha autorů Miroslava Kasáčka a Luďka Navary Gottwaldovy oprátky - Poslední adresa Cejl.
