Cena města Brna

Zažil komunistický útlak. Teď shromažďuje písemná svědectví i vzpomínky dalších pamětníků a snaží se o jejich zachování pro další generace. Jako předseda Občanského sdružení Paměť usiluje například o trvalou expozici v místě bývalé brněnské věznice Cejl. „Je to unikátní místo, které je potřeba ukázat dalším generacím. Je tam zachovaná například kaple, sakristie nebo kresby na stěnách,“ popisuje Miroslav Kasáček v dalším díle seriálu Brněnského deníku Rovnost Dýchám pro Brno.

Kasáček vystudoval Vyšší průmyslovou školu strojní v Brně. Poté nastoupil do tehdejších brněnských Fučíkových závodů jako konstruktér. Po roce 1968 ho odtud vyhodili. „S kolegy jsme vydali memorandum. Požadovali jsme například, aby byly obnovené politické procesy z padesátých let,“ vypráví.

V knize Mlynáři od Babic zmapoval tragické osudy tamních rodin. Vydal ji v roce 2008 společně se spisovatelem a publicistou Luďkem Navarou. „Tchán byl jeden z těch mlynářů. Komunisté mu zabavili majetek, vystěhovali ho a zatkli,“ vysvětluje.

O knize a dalších příbězích z komunistické doby pravidelně beseduje se středoškolskými studenty. „Zúčastnil jsem se více než stovky besed, například na brněnském biskupském gymnáziu nebo na ekonomické škole v brněnské Pionýrské ulici,“ říká.

Se spolkem Paměť uspořádal výstavu Vzdorovali zlu a Zemřeli pro víru, která začíná dnes v křížové chodbě Brněnské Nové radnice. Výstava je věnovaná třem kněžím Janu Bulovi, Václavu Drbolovi a Františku Pařilovi, které komunisti popravili. „Chtěli jsme jasně ukázat, že si vytipovávali především kněží a věřící, které následně pronásledovali,“ vysvětluje.

Kněží byli popraveni v Jihlavě, poté je převezli na pitvu do Brna a následně jejich těla spálili. „Nyní nevíme, kde se nachází jejich ostatky. Dosud pátráme po urně Jana Buly, která měla být zakopaná v prostorách brněnského krematoria,“ dodává Kasáček.

 

Zdroj: Bc. Kateřina Beranová (Brněnský deník) a Vladimír Koudelka (Sportmedia).