Výstava a beseda Dubňany
Dubňany
Výstava bude ke shlédnutí v kostele sv. Josefa do 17. září 2023.

 

Výstavy v Bučovicích Bučovice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Výstavy Jan Bula, František Pařil a Gottwaldovy oprátky: Poslední adresa Cejl jsou k vidění v kostele až do 17. září 2023.

Vstup Zdarma.

 

Ďáblický hřbitov Ďáblický hřbitov
vzpomínka na oběti komunismu
26.6.2023, Ďáblický hřbitov, Praha

O pietním aktu informovala i Česká televize v pořadu Události (v čase 38:38 min.).

 

Procházka věznicí Cejl v Brně Cejl
Věznice Cejl. Zde političtí vězni snášeli vlhkost, tmu a násilné odloučení od světa. Někteří, a nebylo jich málo, se odsud již nevrátili domů, ale byli zde popraveni. Už jen kvůli těmto nevinným obětem je třeba připomínat historii rudé totality a dělat vše proto, aby se podobné bezpráví již nikdy nemohlo opakovat.

Děkujeme více než stovce středoškolských studentů, kteří si spolu s námi prošli místa spojená s naší novodobou historií.

 

Návrh na pomník Jana Koreise v Brně Jan Koreis
Podpořte náš návrh na pomník Jana Koreise! Odvážný muž, sportovec, československý reprezentant a odbojář umučený StB si zaslouží trvalou připomínku ve svém městě.
Více o návrhu zde: navrhy.damenavas.cz

Další odkazy zde:

  1. Komiks o hledání místa, kde Jan Koreis zemřel: ct24.ceskatelevize.cz
  2. Text na stránkách Advokátního deníku: advokatnidenik.cz
  3. O Janu Koreisovi, spolupracovníkovi odbojáře Petra Křivky, píšeme v knize Musím jít odvážně vpřed!

utkání Praha-Brno 1928 sportovec, strana 42

 

 

Časopis Šalina Šalina Šalina
květen 2023

 

Nebe plné hvězd 2023 Nebe plné hvězd
Pietní akt a koncert
30. 4. 2023 v 15:30 hod., sady Národního odboje, Brno

Jsou události, na které se nesmí zapomenout.

Letos si připomínáme 78. výročí druhé světové války a 70. výročí poprav Jaroslava Melkuse, Stanislava Plichty a Gustava Smetany, obětí tzv. babického procesu.

Vstup na akci je zdarma. Těšíme se na setkání s vámi!

Více informací naleznete na pozvánce nebo na facebooku.

 

Paměť a dějiny
Redakční radu časopisu posiluje Luděk Navara

Redakční radu časopisu Paměť a dějiny posílí známý novinář, publicista a spisovatel Luděk Navara, který se dlouhodobě zabývá problematikou zločinného komunistického režimu, za což získal mnohá ocenění. Luděk Navara je autorem či spoluautorem 19 knih a hlavním ideovým tvůrcem známého dokumentárního cyklu Příběhy železné opony.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů docent Ladislav Kudrna k tomu uvedl: „Redakční rady časopisů Paměť a dějiny a Securitas Imperii jsou složené z předních odborníků na problematiku nacismu a komunismu. Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů si velice váží kolegyň a kolegů, kteří se rozhodli věnovat redakční činnosti, třebaže se jedná o čestnou, nikoliv placenou funkci.

Zdroj: www.ustrcr.cz.

 

Gottwaldovy oprátky - Poslední adresa Cejl Gottwaldovy oprátky, Brno
30. 3. 2023, Dům pánů z Kunštátu, Brno
30. března 2023, Sál kavárny Trojka, Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, Brno

Zveme vás na slavnostní uvedení knihy Gottwaldovy oprátky - Poslední adresa Cejl, jež představuje dramatické příběhy těch, kteří po roce 1948 skončily s oprátkou na krku v brněnské věznici na Cejlu.

Více najde v pozvánce.

O knize informovala i Česká televize dne 1. dubna 2023 v pořadu Události (od 37:10 minuty).


Rozhovor: Abychom pochopili minulost, musíme znát jména obětí, jejich příběhy a osudy

Už patnáct let společně píšou knihy, které připomínají zločiny komunistického režimu. Luďku Navarovi a Miroslavu Kasáčkovi teď vyšly Gottwaldovy oprátky, které popisují osudy deseti mužů vězněných a popravených v brněnské káznici na Cejlu.

První knihu Mlynáři od Babic o vykonstruovaném procesu proti kněžím a sedlákům na Třebíčsku jste napsali v roce 2009. Jak jste se ale poznali?

Miroslav Kasáček: Seznámili jsme se v roce 2008 právě díky Babicím. Moje žena totiž pochází z rodiny zasažené babickým případem. A já jsem měl jednou v noci sen. V tom snu za mnou přišel tchán, který byl za komunismu vězněný, jeho bratr byl popravený, a povídá: „Mirku, napiš to!“ Měl jsem o Babicích shromážděné materiály, tak jsem ten sen poslechl, napsal jsem článek a donesl ho panu redaktoru Navarovi, Luděk tehdy pracoval v novinách a já jsem věděl, že se komunistickými zločiny zabývá. Ten článek skutečně vyšel v jihlavském vydání Mladé fronty DNES, byl celostránkový, s fotkou mlýna. Ještě ten den jsem Luďkovi říkal, že ten článek je sice dobrý, ale že je to málo — na to, co se v Babicích stalo a kolik mám archivních materiálů. A že bych rád napsal knížku, ale nevím, jak se to dělá.