Výstavy

Pořádáme výstavy formou velkoformátových panelových prezentací.

Výstava Vyhnanci

Při příležitosti otevření pamětní síně P. Jana Buly byla v rekonstruované faře v Lukově u Moravských Budějovic umístěna stálá výstava o vystěhovaných rodinách z Lukova a nedalekých Vícenic z první poloviny padesátých let minulého století.

Vyhnanci

Výstava Tváře Cejlu

Výstava o bývalé káznici v Brně na ulici Cejl byla poprvé k vidění v brněnské ALFA pasáži

Tváře Cejlu

Výstava Muž, který přecenil českou duši

Výstava o životě i smrti letce Josefa Brykse, zajatce dvou totalitních režimů.

Ten vězeň dostal číslo 868. A v poslední den roku 1952 mu dávají vyplnit dotazník. Na otázku, jaké neúspěchy a zklamání zažil, odpovídá: „Za dobro a obětavost pro člověka a falešné pochopení, jsem již nevinně přes devět let v žaláři a zklamání jsem se dožil v přílišném přeceňování české duše.“

Ten vězeň se jmenoval Josef Bryks. Nositel Řádu Britského impéria, letec, hrdina, který se za války proslavil svými útěky z německých zajateckých táborů.

Muž, který přecenil českou duši

Výstava I mezi námi žijí hrdinové

Výstava pilotního projektu pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a studenty gymnázií, který pojednával o hrdinech třetího odboje, žijících mezi námi.

Účastníky tohoto pilotního projektu byli žáci ZŠ Modřice, ZŠ Deblín a gymnázia Tišnov.

Více se o celém projektu můžete dozvědět na samostatných stránkách: www.tretiodboj.cz

I mezi námi žijí hrdinové

Průřez činností OS Paměť

Příležitostné panely ke standardním výstavám

Zde vám nabízíme k náhledu několik příležitostných panelů, které při různých příležitostech doprovázejí naše standardní výstavní kolekce.

OS Paměť

Výstava Krvavá Vysočina

Výstava doprovázející uvedení knihy Volavčí sítě. Po stopách třetího odboje ukazuje na konkrétních příkladech statečnost a odvahu lidí bojujících s komunistickým režimem.

Mezi odbojáři byli převážně jednotlivci, kteří se po únorovém převratu v roce 1948 postavili proti komunistickému režimu. Nebyli součástí organizované skupiny zaštítěné zahraniční autoritou jako tomu bylo u prvního a druhého odboje.

Krvavá Vysočina

Výstava Stezka svobody

Ojedinělou formou stálé výstavy je projekt Stezka svobody připomínající odvážné lidi, kteří riskovali životy a neváhali řešit svou situaci mnohdy odvážnými činy zaplacené tím nejcennějším, a to vlastním životem.

Stezka je určena pro turisty i cyklisty, byla vybudována na místech signální stezky kudy do roku 1989 vedl drátěný zátaras a je dlouhá dva a půl kilometru. Začíná na mikulovském zámku, vede ke Staré Celnici a končí pak v Sedleci. Cesta je vyasfaltovaná a podél ní je umístěno třináct panelů s přesnými popisy událostí v českém a německém jazyce, včetně fotodokumentace, které se tehdy staly. U Staré Celnice je navíc ještě jeden panel, který financoval polský Insytut Pamieci Narodowej a je věnován právě zabitým Polákům.

Stezka svobody

Výstava Setkání v pekle

Příběhy třetího odboje - výstava ukazuje na konkrétních příkladech statečnost a odvahu lidí bojujících s komunistickým režimem.

Mezi odbojáři byli převážně jednotlivci, kteří se po únorovém převratu v roce 1948 postavili proti komunistickému režimu. Nebyli součástí organizované skupiny zaštítěné zahraniční autoritou jako tomu bylo u prvního a druhého odboje.

Setkání v pekle

Výstava Překonej stěnu smrti

Železná opona na západní a jižní hranici Československa se začala rodit po komunistickém převratu v únoru 1948. Byla určena k izolaci země od západního svobodného světa. Zpočátku nedokonalá hráz demokracii a svobodě se postupně stala opravdovou stěnou smrti.

Vedle východoněmecké hranice a berlínské zdi byla československá železná opona bezpochyby jedním z nejúčinnějších zařízení svého druhu. V druhé půlce padesátých let ji tvořily elektrické zátarasy se smrtícím napětím i minová pole. V sedmdesátých a osmdesátých letech se staly hrozbou samostatně útočící psi, kteří dokázali člověka zaživa roztrhat.

Překonej stěnu smrti

Výstava Mlynáři od Babic

Na začátku padesátých let 20. století zavraždili na Třebíčsku tři komunisty. Následně spustil režim vlnu represí.

O babických událostech se dříve ve školách nikdy neučilo. Teď mají lidé díky putovní výstavě možnost poznat, co se na jaře roku 1951 v obci na Třebíčsku událo.

Padesátá léta, probíhající kolektivizace, nechuť sedláků vkládat majetek do vznikajících zemědělských družstev. V této době dochází v Babicích k útoku pod vedením rozporuplné postavy, Ladislava Malého. „Ozbrojení muži vtrhli na národní výbor, kde zastřelili tři komunisty a dalšího těžce zranili,“ přibližuje europoslanec Ivo Strejček, kterého před několika lety oslovilo občanské sdružení Paměť s nápadem zorganizovat výstavu právě o případu Babice.

Mlynáři od Babic