Další fakta a svědectví o nikdy neobjasněné vraždě v babické škole (2009). Vlna násilných represí změnila v padesátých letech životy stovek rodin na Třebíčsku. Natočeno dle stejnojmenné knihy autorů Miroslava Kasáčka a Luďka Navary. Režie M. Petrov
Stopáž: 57 minut – Rok výroby: 2009
Nyní celý dokument ke shlédnutí na webu České televize (video) !!!
Represálie, které rozpoutal komunistický režim v okolí Babic na Třebíčsku na začátku padesátých let, jsou považovány za jedny z největších od dob heydrichiády. Svým rozsahem byly opravdu mimořádné: více než sto odsouzených, z toho jedenáct k trestu smrti.Čtyři odsouzení zahynuli během věznění. Rodiny soukromých zemědělců byly deportovány a musely opustit své domovy, jejich statky a usedlosti byly zabaveny a rozkradeny.
Dokument natočilo Centrum publicistiky a dokumentu Televizního studia Ostrava podle stejnojmenné knihy autorů Luďka Navary a Miroslava Kasáčka, na základě výpovědí pamětníků a za využití dosud nepublikovaných archivních materiálů. Autoři publikace se rovněž podíleli na scénáři. Dramaturgem je Josef Albrecht a režii měl Marcel Petrov.
Vše začalo 2. července 1951, kdy zazněla střelba v budově babické školy. Čtyřčlenná skupina vedená údajným americkým agentem Ladislavem Malým zaútočila v babické škole na schůzi národního výboru. Zůstali po ní tři mrtví. Dodnes není zcela jasné, kdo a na koho střílel, protože událost nebyla řádně vyšetřena. Střelba v babické škole se stala záminkou pro akce komunistické tajné policie, které měly za úkol likvidovat na režimu nezávislé skupiny obyvatel: věřící, soukromé zemědělce, živnostníky. I z dalšího důvodu není náhodné, že represálie zasáhly především tuto oblast – už za Druhé světové války zde existoval ozbrojený odboj proti nacistické okupaci. Opakování podobné rezistence komunistický režim nemohl připustit.
Jedním z těch, kteří dostali trest smrti, byl Jaroslav Melkus, který se samotnými Babicemi neměl nic společného. Rodina Melkusových ale měla mlýn u Lukova a pozemky v okolí. První záznamy o mlýnu pocházejí z konce 17. století. K největšímu rozmachu hospodářství došlo za posledního mlynáře Aloise Melkuse. V roce 1950 je však mlýn zkonfiskován komunistickým režimem. Mlynáře Aloise čeká vězení, jeho staršího bratra Jaroslava provaz. Represálie odnesou všichni. „Rodinná bilance“ vypadala následovně: Za mřížemi se ocitl mlynář Alois, jeho bratr byl popraven a jeho manželka Božena Melkusová byla rovněž odsouzena. Za to, že neudala svého muže, dostala trest čtyři a půl roku vězení. Konfiskován byl veškerý majetek...
V říjnu 2008 vyšla v nakladatelství Host kniha Mlynáři od Babic Luďka Navary a Miroslava Kasáčka. Nejen tato publikace, ale i patnáctiminutový krátký dokument z cyklu V zajetí železné opony věnovaný tomuto případu se setkaly s výrazným ohlasem mezi čtenáři a televizními diváky. Obojí bylo silným podnětem pro natočení hodinového televizního dokumentu, který se opírá o zmíněnou knihu a o další dostupné archivní materiály, z nichž mnohé nebyly dosud publikovány.
Kromě výpovědí pamětníků pracují autoři i s názory historiků. Ke spolupráci byli přizváni odborníci z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, Ústavu pro studium totalitních režimů a Ústavu pro soudobé dějiny České akademie věd. Nejdůležitější dokumenty shromáždil při zpracovávání tématu Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Výraznou a sugestivní součástí dokumentu je také pravděpodobná rekonstrukce klíčových událostí.
Fotografie z natáčení dokumentu:
Tento televizní dokument ukazuje nové okolnosti střelby v babické škole na komunistické funkcionáře a následné brutální represe z 50. let. Pořad Mlynáři od Babic přináší výpovědi pamětníků a svědků, kteří o této události zatím nemluvili. Dodnes přitom není zcela jasné, kdo na koho střílel. Na místě zůstali tři mrtví. Spoluautor nového dokumentu Luděk Navara se domnívá, že k přestřelce došlo nešťastnou shodou okolností.
Atmosféra v Československu bezprostředně po roce 1948 byla zaměřená proti vybraným skupinám, jako byli političtí odpůrci, církev, sedláci či živnostníci a právě na celém území Vysočiny a Jihlavska bylo pro komunistický režim velmi obtížné prosazovat kolektivizaci. Navíc zde byla tradičně silná katolická církev. Bylo tudíž logické, že největší represe byly nasměrovány do těchto míst a napětí vyvrcholilo právě v Babicích.
Ve škole zemřeli tři lidé
Co se tedy stalo osudného večera 2. července 1951? Několik převážně mladých lidí přepadlo babickou školu, kde se tehdy konala schůze místního národního výboru (MNV). Strhla se potyčka a tři z funkcionářů poté zůstali ležet mrtví (předseda, místopředseda MNV a pokladník), další komunista byl zraněn.
Dodnes však není docela jasné, kdo na koho střílel. Spoluautor nového dokumentu Luďek Navara se domnívá, že k přestřelce došlo nešťastnou shodou okolností. Podle zjištěných faktů, která byla prezentována v dokumentu, potyčku vyprovokoval jeden z funkcionářů, který tehdy vytáhl pistoli. "Je to odpovídající teorie, protože Malého skupina už dříve provedla podobné akce a k žádným obětem na životech nedošlo," dodává Navara.
Akci organizoval "agent" Malý
V případu sehrál významnou a dodnes plně nevysvětlenou roli údajný agent americké CIC (amerického protišpionážního sboru) Ladislav Malý. Muž, který byl podle mnoha pamětníků spíše provokatérem Státní bezpečnosti, se již od března 1951 pohyboval na jižní Moravě a organizoval protikomunistické aktivity. "Agent Malý byl problematickou osobností, byl labilní, chtěl se proslavit, využil specifické situace," poznamenal dokumentarista Navara. "Lidé, kteří šli s ním, mu skutečně uvěřili, důvěřovali mu a šli do odboje s plným nasazením."
Skupina poté uprchla z obce a skrývala se v žitném lánu u sousedních Bolíkovic. Mezitím byla zahájena pátrací akce, které se zúčastnilo několik desítek příslušníků bezpečnosti a Lidových milicí. Podle tehdejší zprávy ministerstva vnitra bezpečnost vypátrala díky podpoře obyvatelstva během 24 hodin úkryt teroristů. Při následné téměř dvouhodinové přestřelce zahynuli dva členové skupiny (jedním z nich byl Malý), dva se vzdali.
Sedm trestů smrti a 110 let vězení
Již deset dní po osudné noci začal proces se čtrnáctičlennou skupinou údajných teroristů. Soud vynesl sedm trestů smrti, dvě doživotí a pět dalších lidí odsoudil k celkem 110 letům vězení; všechny tresty ještě před vynesením rozsudku schválili nejvyšší představitelé komunistické strany. Navazující procesy se konaly až do února 1953, popraveni byli další čtyři lidé.
Na webu České televize (video) je k dispozici rozhovor s autory Luďkem Navarou a Miroslavem Kasáčkem.