Připomínka pádu železné opony v Mikulově Mikulov
- tentokrát jinak
17. listopad 2020, Mikulov

Dne 17. listopadu 2020 jsme si připomněli oběti železné opony u památníku v Mikulově. V souvislosti s přetrvávající pandemií nemoci COVID-19 a platnými vládními nařízeními se tradiční pietní akt uskutečnil jen v omezené míře, a to bez účasti veřejnosti. Předseda Občanského sdružení PAMĚŤ Miroslav Kasáček spolu se starostou města Mikulova Rostislavem Koštialem a zástupci Jihomoravského kraje, prvním náměstkem hejtmana Lukášem Dubcem, předsedou výboru pro meziregionální vztahy Petrem Springinsfeldem a Přemyslem Putnou, položili květiny k památníku k úctě těm, kteří tragicky zemřeli při pokusu o útěk za svobodou. Celý akt spolu s duchovním slovem probošta mikulovské kapituly Pavla Pacnera byl zaznamenán a výsledný videozáznam bude zveřejněn na našich internetových platformách.


K letošnímu výročí pádu železné opony řekli:

Brigitte Ribisch, M.A., starostka města Laa an der Thaya

Vážené dámy a vážení pánové,
město Laa an der Thaya zaujímá na základě své polohy zcela výjimečnou pozici mezi zeměmi. Ležíme na hranici a víme, jak důležité jsou dobré sousedské vztahy. V období železné opony jsme zažívali časy plné strachu a hrůzy, kdy město Laa an der Thaya bohužel společně s českými sousedy prožilo mnoho zlého. Byla spousta lidí, kteří chtěli uprchnout, spousta těch, kteří zemřeli a kteří zažili spoustu bolesti a trápení. Po otevření železné opony máme opět možnost vyrůstat společně. To, co patří k sobě, má také spolu zůstat. A mne velmi těší, že organizace Paměť se s tak velkým úsilím zasazuje o to, aby už nikdy nemohla vzniknout hranice přinášející utrpení a žal, a aby lidé, kteří si tehdy tolik vytrpěli, nikdy neupadli v zapomnění. Za to patří mé srdečné díky. Nás, město Laa an der Thaya, velmi těší, že máme dobré sousedské vztahy, že patříme k sobě a že držíme pospolu. Že se společně ubíráme cestou směrem ke společné Evropě, ve které se daří dobře všem lidem. Že pracujeme na tom, abychom měli společnou, šťastnou a mírovou Evropu a svět pro nás všechny. V tomto smyslu přeji Vám všem hodně zdraví a mnoho sil na této společné cestě do budoucnosti v poklidném světě. Přeji vše dobré.

Mag. Georg Stöger, rakouský honorární konzul, Brno

Vážené divačky, vážení diváci!

Je to zvláštní pocit, vzpomínat na ty, kteří byli zavražděni pro svou touhu po svobodě, před kamerou a ne na hranicích u krásného a tak důležitého památníku.

Jsem samozřejmě rád, že mohu i letos přispět k tomuto působivému vzpomínkovému aktu.

Na hranicích je obecně něco negativního. Mluvíme o ohraničení, vyloučení někoho, o vytyčení mezí, tedy o omezení něčí svobody, hovoříme o vnější hranici EU jako o opevnění proti vetřelcům a mluvíme o hranici mezi Východem a Západem zjednodušeně označované jako Železná opona - která již, díky bohu, neexistuje. Obzvlášť odpudivý a krutý typ hranice.

Za 60 let mého života se toho stalo hodně. Můj strýc a jeho matka, kteří uprchli ze Slavonic do Rakouska, už dávno zemřeli. Stále si ale velmi dobře rád vybavuji českou němčinu jeho matky. A stále si také ještě dobře pamatuji, jak jsem s rodiči stál u zbouraného mostu v Hardeggu, jen 30 km od hranic, kde jsem vyrůstal, a moji rodiče mi vysvětlovali, že tady se nachází Železná opona a my ji nesmíme překročit. Pro dítě, které vyrůstalo ve svobodné zemi, to bylo těžké pochopit.

Dnes už je čím dál méně lidí, kteří tuto dobu zažili, kteří vyrůstají v novém, téměř neomezeném světě bez hranic, a právě proto, že tento čas nezažili, často dostatečně nedokáží ocenit svou svobodu.

A právě pro ně je tato každoročně organizovaná konference a vzpomínkový akt na hranicích tak důležitý: abychom jim ukázali, že také někdy existovala doba, kdy svoboda nebyla samozřejmostí, doba, kdy lidé riskovali a obětovali své životy jen proto, aby mohli žít na svobodě. Jsem velmi vděčný panu Kasáčkovi, paní Nolčové a jejich týmu a blahopřeji jim k tomu, že se jim daří organizovat tuto velmi důležitou akci každý rok, v této těžké době dokonce i virtuálně. Nejde o pomstu nebo obviňování, jde o upomínku. Jde o to, uvědomit si, že svoboda je jedním z největších bohatství lidstva. V tomto smyslu bych rád k této památce přivedl co nejvíce žáků z České republiky a z Rakouska, třeba i společně, abychom dosáhli jedné věci: už žádné hranice mezi našimi dvěma zeměmi, ani v přírodě, ani v hlavách a ani v srdcích.

Ještě jednou děkuji organizátorům a už těším, že toto setkání příští rok opět oslavíme u památníku na hranici s Rakouskem.

Ing. Manfred Fass, bývalý starosta města Laa an der Thaya

Dnešní doba ve střední Evropě, kdy se po přibližně 3 desetiletích zrušily hranice mezi státy, se už bere jako samozřejmost. Právě ale mladá generace nezná a nedokáže ocenit tento pozitivní vývoj. Tyto hranice tvořily často nepřekonatelné bariéry, které neumožňovaly se vzájemně poznávat, uzavírat přátelství, rozvíjet hospodářsky vývoj a spoustu dalšího. Mnohé hranice byly v určitých oblastech skutečnými zónami smrti. Mnoho lidí muselo obětovat svůj život, protože se chtěli dostat na druhou stranu hranice.

Nyní si vychutnáváme tento krásný čas, kdy se můžeme neomezeně pohybovat bez jakéhokoliv nebezpečí, navštěvovat přátele, plánovat a realizovat společné projekty. Ale najednou se stane něco, co nikdo neočekával a netušil, co nečekaně tyto hranice částečně opět postaví. Korona, pandemie, která řádí po celém světě a je toho příčinou. Hranice se kontrolují a někdy také ze zdravotních důvodů zavírají. I mladší generace tak může poznat, co znamenaly staré hranice. Tento poznatek by měl být také varováním před dalším politickým vývojem ve střední Evropě. Chraňme si naše volné a odstraněné hranice v zájmu dobré a krásné budoucnosti. Važme si našich dobrých sousedských vztahů.